Ruta Sepetysová - Sůl moře

6. června 2018 v 12:02 | C.ind.ere.lla |  Historický román
Učení na státnice spíš nejde, než jde. Komu by se taky při venkovním počasí chtělo něco dělat? Nejradši bych odletěla někam na dovolenou, povalovala se na pláži s knížkou v ruce a na všechno se vykašlala. Ovšem zdá se, že to v tuhle chvíli nehrozí. Uklidňuju se tím, že už mi zbývá jen týden. A pak ádié školo.

Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2016
Počet stran: 352

Oficiální anotace: V roce 1945 se druhá světová válka chýlila ke svému konci a poblíž Východního Pruska se tisíce uprchlíků vydalo na pouť za svobodou a většina z nich měla co skrývat. Mezi nimi i Joana, Emilia a Florian, jejichž cesty se zkřížily na lodi, která slibovala spásu. Jmenovala se Wilhelm Gustloff. Donuceni okolnostmi drží při sobě, ale když se svoboda zdá na dosah, udeří tragédie. V tu chvíli je naprosto jedno, které jste národnosti a kultury či jaký je váš společenský status. Všech deset tisíc lidí na palubě bojuje za jedinou věc: chtějí přežít.
Autorka knihy V šedých tónech se vrací do dob druhé světové války se svým novým románem, jenž vrhá světlo na jednu z nejhorších - přesto téměř neznámých - válečných tragédií.

Moje hodnocení: 86 %
O potopení Titanicu slyšel nejspíš každý, mnohým něco říkají také jména Lusitania či Cap Arcona. Žádná ze zmíněných katastrof se však nemůže rovnat potopení lodi Wilhelm Gustloff, k němuž došlo 30. ledna 1945. Loď převážející více než deset tisíc uprchlíků ukončila svou plavbu pouhých pár hodin po vyplutí, zamýšleného cíle nikdy nedosáhla. A v jejích útrobách nalezly smrt tisíce lidí...



Joanna, Emilie, Florian a Alfréd. Čtyři mladí lidé, kteří se na začátku války neznali a jež svedla dohromady náhoda. Každý z nich má vlastní břemeno, které musí vláčet, všichni se však snaží o jediné - přežít. Válka se pomalu chýlí ke konci. Sovětská armáda už dosáhla německých hranic a tlačí před sebou desítky uprchlíků. Jejich poslední šancí je dostat se do přístavu a nalodit se na některou z připravených lodí. Na evakuaci však čekají desítky tisíc lidí a prostor je omezený. Na palubu se dostane pouze zlomek všech čekatelů. A ani tak nemusí být v bezpečí. Kolem pobřeží totiž neustále krouží sovětské ponorky a je tedy otázkou štěstí, zda loď nakonec dosáhne svého cíle.

Román není příliš dějový, na necelých 350 stranách je popsána pouť uprchlíků do přístavu a následně jejich krátká plavba na Wilhelmu Gustloffovi. Osobní příběhy všech čtyř hrdinů však sahají hluboko do minulosti a ovládají jejich přítomnost. Každý z nich totiž střeží tajemství, o něž se nechce se světem podělit.
Joanna je zdravotní sestra prchající z Litvy. Už několik let neviděla svou rodinu, věří však, že po válce se opět setkají. Teď se snaží za každou cenu pomáhat druhým a smýt tak ze sebe vinu. Před několika lety se totiž dopustila hloupé chyby, která ji hodně stála. A z níž se nedokáže přestat obviňovat. Florian je Němec pracující pro Třetí říši, který se snaží před svými povinostmi utéct. Tedy, tak trochu. Několik let působil jako restaurátor uměleckých předmětů. Než pochopil, že o restaurování vůbec nejde. Už se nechce dál podílet na rozkrádání uměleckých sbírek, je však jedním z pouhých tří lidí, kteří vědí o úložišti největšího německého úlovku, uměleckého pokladu nedozírné hodnoty. Emílie je Polka, kterou otec poslal ke známým, aby ji zachránil. Dívka pracuje na statku a snaží se ze všech sil přežít. Sověti se však blíží mílovými kroky a ona se nejspíš bude muset dát brzy znovu na útěk. Alfréd je německý námořník žijící ve svém vlastním idealizovaném světě. Vyhýbá se svým povinnostem, kde jen může, neustále se někde v koutku třese strachy, ale zároveň velkohubě prohlašuje, že je nejlepší. Šíleně touží po uznání. Tak šíleně, že obětuje cokoliv...

Román je sestaven z velmi krátkých kapitol, v nichž se střídají vyprávění jednotlivých hrdinů. Každý svýma očima popisuje aktuální dění, ovšem také se vrací do vzpomínek a zasazuje svůj osobní příběh do širšího kontextu. Snad kvůli délce kapitol však vyprávění působí poněkud povrchně. Schází v něm hlubší citová zainteresovanost aktérů i propracovanější psychologie. Hrdinové jsou sice živoucími bytostmi, ale ne tak úplně, k dotvoření celkového obrázku přeci jen něco schází. Na stránkách románu je popisován pouze krátký výsek jejich života a i přes exkurze do minulosti se čtenáři nedaří postavy pořádně poznat a vytvořit si k nim vztah.
Díky krátkým kapitolám nabývá román svižné tempo a stránky rychle ubíhají. Zároveň se tím však jenom umocňuje jistá odosobněnost příběhu. Všechno se stane tak rychle, že to čtenář skoro nestačí zaznamenat. Autorka si velmi pečlivě nastudovala fakta týkající se potopení Wilhelma Gustloffa, nedokázala však potenciál těchto informací dokonale vytěžit. Katastrofa i pocity lidí během ní jsou popsány velmi sběžně a vyvolávají řadu otázek, na něž však nepřicházejí odpovědi.

Sůl moře je dobře napsaným historickým románem, který ocení především mladší čtenáři. Nejedná se o žádnou podrobnou historickou fresku, je to prostě příběh čtyř mladých lidí, kteří se ze všech sil snažili přežít. To však knize neubírá na apelativnosti, byť podprahové. Sepetysová otevírá důležité otázky a témata, o nichž by se mělo vědět a především mluvit. Její romány jsou způsobem, jak představit historii mladým lidem a přimět je se více zajímat o svět okolo sebe. A to se jim daří.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama