I♥MAMMA

24. března 2018 v 23:26 | C.ind.ere.lla |  Vášeň jménem DIVADLO
Už minulou sobotu měla premiéru nová inscenace divadla ABC, ale já se pořád ještě nebyla schopná dokopat k recenzi. To je tak, když pořád něco píšete, především do školy, takže si od písmenek chcete občas odpočinout. Ale protože by se mohlo stát, že recenze nebude nikdy, radši se na ni vrhnu rovnou.


Autor: Hadar Galron
Překlad: Ester Žantovská

Premiéra: 17. 3. 2018
Uvádění: Divadlo ABC

Režie: Petr Svojtka


Obsazení
Simcha, babička - Radka Fidlerová
Eti, nejstarší dcera - Veronika Janků
Talli, druhá dcera - Lenka Zbranková
Lea, třetí dcera - Evellyn Pacoláková
Noa, čtvrtá dcera - Zuzana Kajnarová
Riki, nejmladší dcera - Denisa Pfauserová
Ella, snacha - Henrieta Hornáčková
Abigail, dcera Eti - Tereza Vítů
Alma, dcera Talli - Eliška Zbranková
Gidi, Dotan, Roni a další muži - Lukáš Jurek

Délka představení: 2 h 20

Rodinné vztahy jsou vždycky komplikované, zvlášť pokud jde o ty mezi ženami. Vícegenerační rodina, v níž převládají právě příslušnice ženského pohlaví, má pochopitelně spoustu sporů a problémů, vyjít spolu vyžaduje od všech řadu ohledů, tolerance a ústupků. Přes všechny nešvary se však jedná o kolektiv sepjatý pevnými pouty, které jen tak někdo neroztrhá. Hadar Galron se povedlo napsat zábavnou a dojemnou hru ze života, v níž se jistě mnohé z nás poznají. A Petr Svojtka na jejím základě vytvořil milou inscenaci, která pobaví i pohladí po duši.

Pět dcer, jedna snacha, hromada vnoučat a nad tím vším dohlížející babička, jako skutečná hlava rodiny. Každý z jejích potomků je jiný a potýká se v životě s jinými problémy, pro pomoc a radu však za Simchou čas od času vyráží všichni. A ona pomocnou ruku ochotně nabízí, není přece nic důležitějšího, než utužovat rodinné vztahy. Eti je příslušnicí ortodoxní židovské komunity, ještě neskončila s kojením vlastních dětí, ale už by chtěla vnoučata. K tomu by jí měla napomoct nejstarší dcera Abigail, která se však na vdávání právě necítí a mnohem radši by si budovala kariéru. Ukázkou toho, kam až může hon za kariérou vést, je Talli, úspěšná právnička, která je v práci od rána do večera, což se podepisuje na jejích vztazích s dětmi. Nemá čas se jim věnovat, takže si ani nevšimne, že její dcera trpí poruchou příjmu potravy. Úspěšnou kariéru má rovněž Lea, na rozdíl od Talli však problémy s potomky neřeší, protože žádné nemá. Zoufale však po nich touží a je odhodlaná si je opatřit, přestože jí schází partner. Ten jistým způsobem schází i Noe. Je sice vdaná, ale její muž se vrací domů až pozdě večer a nechává celé břímě péče o jejich tři poněkud hyperaktivní děti na ní. Trochu podobně se cítí Riki, rodinný benjamínek, který má oporu v milujícím partnerovi, ale přesto je pro ni péče o její první miminko absolutní stres. A pak je tady Ella, herečka a modelka, která se do rodiny přivdala, a to poslední, po čem touží, je zničit si kariéru i postavu dítětem. Ale člověk míní a život...
Hra nemá klasický příběh, děj se skládá z jednotlivých střípků životů všech sester, jejichž prostřednictvím se poukazuje na různé aspekty mateřství. Autorka tematizuje problémy, s nimiž se dnešní ženy musí vyrovnávat, a nepřímo je kritizuje. Snaží se poukázat na palčivé aspekty ženského bytí a dilemat, před něž je mnoho žen postaveno. Mateřství, nebo kariéra, manželství, nebo život na vlastní pěst. Problémy, s nimiž se postavy hry potýkají, jsou ze života, díky čemuž se s nimi většina z nás bez obtíží ztotožní.

Scéna je poměrně jednoduchá, sestavená ze stupňovitě uspořádaných praktikáblů a několika zavěšených promítacích pláten. Doplňují ji pouze židle, s nimiž se v průběhu představení manipuluje a přesouvají se sem tam. Ke změnám prostředí dochází víceméně pouze změnou světla a promítaných fotografií. To umožňuje velmi rychlé, téměř střihové změny, které jsou vzhledem k struktuře hry velmi žádoucí. Celé představení díky tomu působí svižně a neztrácí tah.

Jen těžko se dá mluvit o hlavních a vedlejších rolích, protože každé ze sester je vyhrazen zhruba stejný čas. Jednoznačně však zaujme Lukáš Jurek ztvárňující veškeré muže, kteří se v představení objeví. Jurek plynule střídá rozličné polohy, v jednu chvíli je natěšený nastávající otec a vzápětí se změní v plně profesionálního lékaře či lehce arogantního, vytíženého manažera. Přestože má za úkol zahrát zhruba deset různých postav, ty spolu nijak nesplývají, každá z nich je zcela jedinečná a divák se v nich dokáže dobře zorientovat.
Velmi dobře zvládá svou roli Elly Henrieta Hornáčková, která ji hraje jako trochu přiblblou blondýnu, jejíž hloupost a naivita však nejsou iritující, ale spíše roztomilé. Dosahuje toho jednak svým holčičkovským vzhledem, ale také, a to především, tónem hlasu. Výborně zahraná je i Talli v podání Lenky Zbrankové. Jedná se o vytíženou ženu pracující na plný úvazek, která svou kariéru miluje, ale zároveň se cítí provinile, že se dostatečně nevěnuje dětem. Zbranková dokáže tento Talliin vnitřní rozpor zachytit tónem hlasu, mimikou i svými gesty. Velmi působivá je její scéna paniky, kdy se dokáže hnutím okamžiku přehrát z absolutní relaxace do totálního šoku.

I♥MAMMA je odpočinkovou podívanou, která pobaví, dojme i přinutí k zamyšlení. Nastoluje poměrně zásadní otázky týkající se postavení ženy v dnešní společnosti a především její mateřské role, zároveň však nezaujímá pevné stanovisko, co je správné a co ne. Spíše předestírá rozmanité pohledy na mateřství a nijak je nehodnotí, to už nechává na divákovi. A pokud aspoň některého z nich přiměje zamyslet se nad tím, jak společnost nahlíží na ženy a matky, pak splnila svůj účel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama