Michael Cunningham - Sněhová královna

28. ledna 2018 v 11:40 | C.ind.ere.lla |  Ostatní
K zimě tak nějak patří zimní příběhy. I kdyby jen podle názvu nebo obálky. Takže když se na vás s poličky v knihovně dívá zasněžený New York, prostě tam nemůžet tu knihu jen tak nechat. :)

Nakladatelství: Odeon
Rok vydání: 2015
Počet stran: 264

Oficiální anotace: Román do značné míry navazuje na autorovu předchozí knihu Za soumraku: je to brilantní drobnokresba několika lidských osudů, která dává čtenáři nahlédnout do atmosféry newyorské umělecké společnosti. Sledujeme dva bratry, Tylera a Barretta, kolem nichž krouží jejich přátelé, milenci a partneři, kteří stále věří, že není pozdě, že jednou najdou svou "sněhovou královnu" a dostanou od ní to, po čem touží…

Moje hodnocení: 75 %
Pohádka je zvláštní časoprostor, v němž neplatí pravidla běžného světa. Kde dobro stojí proti zlu, snaží se ho porazit a většinou se mu to daří. Realita oproti tomu jen málokdy bývá černobílá. Zahrává si s lidskými osudy a vede je nečekanými směry, které nikdo nedokáže předvídat. Staví jim do cesty překážky a škodolibě se baví tím, jak těžké je jejich překonání. Ne, obyčejný život rozhodně není pohádkově snadný.

Tyler a Barrett jsou dva bratři a dalo by se říci životní ztroskotanci. Oba si v mládí vysnili závratnou kariéru, která je proslaví a zlepší jejich život. Namísto toho tvrdnou v newyorském Bushwicku a protloukají se životem bez cíle a plánů do budoucna. Nic jim nevychází tak, jak by si představovali, a už toho prožili tolik, že v nic dalšího nedoufají. Prostě jenom existují a snaží se udržet nad vodou všemi dostupnými prostředky.
Tyler vždycky toužil být slavným muzikantem, skládat dokonalé písně, které budou mít světu co říct. Místo toho skončil jako barman v zapadlém podniku, jehož majitel mu dovoluje jednou týdně zahrát pro pravidelné hosty. Stará se o svou umírající přítelkyni a v mezičase se snaží složit perfektní hit. Což se mu nedaří ani za vydatného přispění kokainu jako inspiračního zdroje. Barrett jde z jednoho neúspěšného vztahu do druhého. Stále doufá v to, že potká lásku svého života, ale s přibývajícím věkem se jeho šance výrazně snižují. Navíc neustále naráží na stejné typy mužů, kteří si s ním pár týdnů, případně měsíců užijí a pošlou ho pryč. A přestože Barrett pokaždé věří, že tenhle je tím pravým, realita jej pokaždé znovu zasáhne s ničivou silou a otřese jím.

Cunningham píše velmi specifickým způsobem. Na jednu stranu dokáže ve výstižné zkratce vykreslit situaci, na druhou se stejně umně topí v popisech. Nevyjadřuje se nijak květnatě, jeho hlavním záměrem je vystihnout danou atmosféru a lidské charaktery. Píše o obyčejných, lehce průměrných lidech, kteří jsou svým přístupem k životu až nesympatičtí, ale přesto k nim čtenář cítí zvláštní druh náklonosti. Autor brilantně staví jednotlivé věty, v nichž každý výraz zapadá na své místo a vytváří jistou vnitřní harmonii.
Příběh není celistvým vyprávěním. Jedná se o krátké útržky ze života obou bratrů, do nichž více či méně zasahují další postavy. Cunninghamovým cílem není postihnout osudy Tylera a Barretta v jejich úplnosti, spíše chce vypíchnout banální, obyčejné momenty, které však ve správných kulisách mohou působit nevšedně. Tematizuje rodinná pouta, majetkové problémy, drogy i pocit ztráty smyslu života, zároveň se však neutápí v zdánlivě hlubokých myšlenkách. Všechno servíruje syrově a bez zbytečného přibarvování, ovšem velmi poetickým jazykem.

Sněhová královna je po formální a jazykové stránce velmi příjemným čtenářským zážitkem, byť příběhově je nesmírně banální a v mnohém až nezajímavá. Osudy obou bratrů jsou spíš obrázkem životních proher než úspěchů a mohou budit až opovržení, především pro nekončnou letargii obou a neschopnost pohnout se někam dál. Zejména pro Cunninghamův jazyk však stojí za to po knize sáhnout.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama