Ples upírů

17. prosince 2017 v 12:05 | C.ind.ere.lla |  Vášeň jménem DIVADLO
Vánoce už jsou skoro za dveřmi, zbývá poslední týden. Vzhledem k tomu, kolik mám práce, se mi pořád ještě úplně nepodařilo nasát tu správnou vánoční atmosféru, ale doufám, že se to časem poddá. Musím už jen zvládnout poslední týden školy, a pak si můžu nerušeně užívat pohádek, cukroví a rodinné pohody.


Hudba: Jim Steinman
Libreto a texty písní: Michael Kunz
Překlad: Michael Prostějovská

Premiéra: 12. 2. 2017
Uvádění: GoJa Music Hall

Režie: Radek Balaš
Hudební nastudování: Michal Macourek


Obsazení (vypsala jsem všechny alternace, tučně jsou ti, kdo hráli v den naší návštěvy)
Hrabě von Krolock - Marián Vojtko / Bohuš Matuš
Sarah - Natalie Grossová / Michaela Gemrotová
Alfréd - Lukáš Randák / Michal Bragagnolo
prof. Abronsius - Pavel Vítek / Petr Matuszek / Jan Urban
Herbert - Tomáš Vaněk / Laco Hudec-Šubrt
Magda - Michaela Nosková / Elis Ochmanová
Chagal - Jiří Zonyga / Bronislav Kotiš
Rebecca - Magda Malá / Renáta Podlipská
Koukol - Jindřich Nováček / Tomáš Kobr

Délka představení: 3 h

Ples upírů neboli Tanz der Vampire je muzikálovou legendou dobývající nejednu světovou metropoli. A není se co divit, když se má jednat o monumentální podívanou s nádechem tajemna a dobře rozloženými humornými prvky, navíc podloženou melodickou hudbou. Jim Steinman dokázal vytvořit velmi kompaktní dílo postavené na několika hudebních motivech, které se průběžně opakují a variují, byť ne všechny mají hitový potenciál. K nejzapamatovatelnějším patří ústřední melodie "Total Eclipse of the Heart", s níž se většina diváků už setkala díky slavné verzi od Bonnie Tyler.
Hudební nastudování české verze tohoto slavného muzikálu je vesměs podařené, kladně hodnotím především využití živého orchestru, které v našich krajích vůbec není samozřejmostí. Problematické je ovšem ozvučení a to především ve sborových pasážích. Sólistům je až na výjimky při zpěvu poměrně slušně rozumět, u sboru se však divák často marně snaží pochytit, o čem se vlastně zpívá a dolétávají k němu pouze úryvky textů, z nichž si musí poskládat celek. A protože sborových výstupů je v muzikálu poměrně hodně, není se co divit, že si místy připadá poněkud ztracený.

Tím se dostáváme k další slabině, jíž je samotný příběh. Člověk neznalý libreta si může především z počátku připadat trochu ztracený, protože se před ním na scéně míhá obrovské množství postav, o jejichž roli v příběhu nemá tušení. Všechno začíná příjezdem profesora Abronsia a jeho žáka Alfréda, kteří pátrají po upírech. Proč, to je záhadou. V hostinci, kde se ubytují, se na ně však po dlouhém marném úsilí usměje štěstí a oni zjistí, že jen kousek odtud se nachází tajemný hrad ještě tajemnějšího hraběte von Krolocka. A když je navíc právě tam unesena krásná dcera hostinského Sára, jejich pátrání nabere nový cíl a směr.
Poměrně plytký příběh není u muzikálů žádnou zvláštností, v Plesu upírů však bohužel nevzniká žádné dramatické napětí, postavám chybí vývoj i motivace a celé se to plácá odnikud nikam. Svou roli v tom zřejmě hraje i výklad jednotlivých charakterů a jejich herecké pojetí. Skoro to působí, že se tvůrci velmi snažili vytvořit tajemnou a místy děsuplnou podívanou s humornými prvky, vyšla jim z toho však pouze chabá snaha o parodii upírského tématu.

Tvůrci sází na spoustu laciného, lascivního humoru, který však působí spíš trapně. Vtípky o velikosti dámského poprsí či sexuální náruživosti hostinského jsou sice ohrané, ale dají se snést. Stylizace von Krolokova syna do upíra-homosexuála je však hodně přes čáru. Zvlášť jeho "koupelnový" výstup s Albertem spíš než smích vyvolává trpný úsměšek, povytažené obočí a otázku, jestli tvůrci vůbec můžou tohle myslet vážně.
Problematické jsou však i další postavy, a to především ústřední dvojice Sáry a hraběte von Krolocka. Sára má být mladá naivka toužící po velkém dobrodružství, kterou zláká hlas tajemného hraběte, jenž ji zároveň přitahuje i děsí. V podání Natalie Grossové se však jedná spíš o pubertální holčičku, která strašně touží být dospělá, a proto se bouří proti autoritám a svou rebelii si mimořádně užívá. Grossová ve svých 15 letech postrádá nadhled, který je k její roli zapotřebí, což se projevuje především ve velmi nepřesvědčivém herectví, jež místy působí vyloženě komicky. Grossová má však problém i se zpěvem, ve výškách tahá za uši falešnými tóny nebo naopak sklouzává do falzetu, protože není schopná tón vyzpívat a udržet.
Hrabě von Krolock Mariána Vojtka je postavou spíš komickou než děsivou. Z polohy charismatického a tajemného, byť chladného svůdníka často sklouzává do polohy jakéhosi hodného zábavného strýčka, který rád žertuje, a nejde z něj strach ani ve scénách, kdy by to bylo mimořádně žádoucí - například při jeho prvním setkání s profesorem a Alfrédem. Vojtkovo pojetí působí nekonzistentně, protože se v něm střídají dost protikladné polohy, pracně vybudovanou děsivost navíc dokáže v okamžiku zahodit jediným nadsazeným gestem nebo grimasou. Pěvecky však roli zvládá velmi dobře, zaujme především jeho sólová píseň v druhé polovině muzikálu.

Inscenace má však i své světlé stránky. Mimořádně podařené jsou jednotlivé choreografie, snad až na tu závěrečnou, která působí tak trochu jako výstup z High School Musical nebo osmdesátkové diskotéky. Tanečníci jsou sehraní, perfektně na sebe reagují a fungují jako celek. Dobře zvolení jsou také sólisti tančící jakási alter ega Sáry, Alfréda a von Krolocka. Jejich výstupy obsahují řadu zvedaček a dalších komplikovanějších tanečních prvků, s nimiž si však všichni tři sólisté poradili s bravurou.


Ples upírů obsahuje několik velmi podařených scén, jako celek však příliš nedrží pohromadě. Vinu na tom má jak celkové pojetí, tak výklad některých postav a jejich ztvárnění. I přes většinou slušné herecké výkony tak muzikál zůstává průměrnou podívanou, která se zejména díky melodické hudbě dá usledovat, ale rozhodně nenadchne.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama