Charles Dickens - Příběh dvou měst

10. září 2017 v 16:06 | C.ind.ere.lla |  Klasika
Čas od času se s chutí pustím do nějaké té klasiky, protože je fajn seznamovat se s léty prověřenými klenoty světové literatury. A přestože mě ne každý román stoprocentně přesvědčí, rozhodně se kvůli tomu nehodlám požitku z četby klasiků vzdávat. :)

Nakladatelství: Lika Klub
Rok vydání: 2011
Počet stran: 368

Oficiální anotace: Velká francouzská revoluce stejně jako jakýkoliv jiný dějinný zvrat za sebou kromě vítězství nových myšlenek zanechala potrestané viníky, ale i nevinné oběti, avšak především zcela proměněné osudy lidí, kteří se jí připletli do cesty - ať už úmyslně, či zcela náhodně.
Nejinak je tomu i u hlavních hrdinů světoznámého románu, který konečně přichází také k českým čtenářům. Láska a nenávist až za hrob, závist a zášť, věrnost a zrada, náhoda či osud, zhýralost aristokracie i drásavá chudoba lidu, to vše zachycena mistrným perem klasika.

Moje hodnocení: 72 %
Dvě ohromná hlavní města a v nich dvě zcela rozdílné skupiny obyvatel. V mnohém se liší, mnohé je naopak spojuje. Tento obří anonymní dav je tvořen jednotlivci zmítanými emocemi a vášněmi, toužícími po osobním štěstí, spravedlnosti, pomstě... Dějinná kola se hýbou a osudy některých hrdinů jsou prazvláštním způsobem propojeny s oběma metropolemi. Někdy dokonce víc, než sami tuší.



Londýn a Paříž, společenská a obchodní centra své doby, z nichž jedno nabízí obrázek naprosté zhýralosti a druhé absurdní nelidskosti. Na pozadí významných historických zvratů se odehrává prazvláštní příběh plný roztodivných postav s někdy až bizarními osudy. Většina věcí je pouze v náznacích a velmi dlouho není jasné, kam se budou životní cesty hlavních hrdinů ubírat. Dickens svůj román rozdělil do tří knih, z nichž první dvě jsou pouze jakousi přípravou na vrcholné dějství v té třetí. Zatímco v první a druhé knize se dozvídáme podrobnosti o životě v obou hlavních městech a o osudech jednotlivých hrdinů před velkou francouzskou revolucí, ve třetí má čtenár konečně šanci pochopit, že vztahy mezi hrdiny jsou spletitější, než se na první pohled zdálo.
V hlavních rolích tohoto kusu vystupují Jarvis Lorry, vážený úředník významné londýnské banky s pobočkou v Paříži, Lucie Manettová, ztracená dcera za mrtvého považovaného lékaře, doktor Manette, po letech znovuobjevený Luciin otec a vynikající odborník, Charles Darnay, francouzský šlechtic uprchnuvší ze své rodné země a skrývající se v Londýně pod falešným jménem, manželé Defargeovi, vinárníci se šťouravým nosem, Sydney Carton, opilec s brilantní právnickou myslí... A našla by se celá řada dalších, o nic méně zajímavých figurek.

Dickens se vyžívá v poměrně květnatých popisech lidí, okolností i událostí a rozepisuje relativně krátké časové úseky do mnoha obšírných vět. Příliš nepsychologizuje, takže jeho postavy zůstávají poměrně ploché a spíše v typu. Zastupují konkrétní společenskou vrstvu či povolání, stávají se prostředkem autorovy kritiky, ale je poměrně těžké proniknout k nim blíž. Dalo by se říct, že spíše než lidé jsou v tomto případě hrdiny dvě města z názvu - tedy Paříž a Londýn, jež jsou dějištěm veškerých událostí.
Román je rovněž výraznou společenskou kritikou, v níž autor poukazuje na všemožné dobové nešvary. Vrací se zde jeho oblíbený námět soudnictví a nefunkčních soudů, stejně jako motivy chudoby či vězení. Některé motivy jsou výrazně umocněné či nadsazené, občas se objevuje ironie nebo dokonce sarkasmus. Dickens nebere na milost nikoho a tvrdě kritizuje anglickou i francouzskou společnost v jejich fungování.

Největší slabinou románu je jeho rozvláčnost. Ve větší části knihy se nic podstatného nestane a čtení po čase začíná být monotónní a nudí. Řada dějových zvratů je navíc velmi snadno předvídatelná a čtenáři je v určitý moment jasné, jaké vztahy mezi hrdiny jsou a jak to celé dopadne, takže přichází o moment překvapení. Dickensův jazyk sám o sobě je však velmi bohatý a autor jej využívá v plné šíři, byť často na úkor čtivosti.

Příběh dvou měst je klasika u nás nepříliš známá a svým způsobem nedoceněná. Svědčí o tom i skutečnost, že v češtině poprvé vyšla teprve na počátku 21. století. V mnohém se nepochybně jedná o knihu zastaralou a pro současného čtenáře nepříliš zajímavou. Zároveň je to však nedocenitelná pomůcka pro pochopení anglické společnosti Dickensovy doby. Bez ohledu na historické reálie je to totiž především velmi ostrá, sarkastická sociální kritika.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama