Mnoho povyku pro nic

4. srpna 2017 v 17:30 | C.ind.ere.lla |  Vášeň jménem DIVADLO
Počasí je sice tenhle týden poněkud pofidérní a i přes tropické teploty to každou chvíli vypadá na déšť, ovšem večer se vždycky jako zázrakem vyčasí. A toho se musí využít. Takže jsem se letos už podruhé vypravila na Letní shakespearovské slavnosti a něco mi říká, že to nebude poslední návštěva.


Autor: William Shakespeare
Překlad: Martin Hilský

Premiéra: 24. 6. 2014
Uvádění: Letní shakespearovské slavnosti

Režie: Jiří Menzel


Obsazení
Don Pedro - Miloš Vávra
Benedick - Václav Jílek
Claudio - Radúz Mácha / Tomáš Vaněk
Don John - Jan Révai
Borachio - Jan Jankovský
Konrád - Václav Liška
Leonato - Daniel Rous
Héró - Adéla Petřeková
Beatrice - Petra Horváthová
Antonio - Pavel Nový
Margareta - Natálie Řehořová
Ursula - Marie Štípková
Mnich Francis - Vladislav Beneš
Puškvorec - Petr Čtvrtníček
Šťovíček - Leoš Noha
Hugo Placka - Jaroslav Šmíd
Jirka Uhlíř - Martin Kubačák
Kostelník & Posel - Ctirad Götz / Václav Rašilov

Komedie o tom, že někdy je zapotřebí lsti, aby si dva lidé uvědomili, že za jejich vzájemným špičkováním ve skutečnosti nestojí nenávist, ale city zcela opačné. I tak by se dalo ve stručnosti charakterizovat Mnoho povyku pro nic, jedna z mých nejoblíbenějších Shakespearových komedií. Jiří Menzel svou úspornou režií a za přispění řady vynikajících herců vytváří na jevišti hravou letní podívanou, která pobaví a pohladí na duši.

Beatrice má pěkně proříznutou pusu, a přestože je nepochybně krásná a inteligentní, její ostrý jazyk všechny případné ženichy odrazuje. Ne že by kvůli tomu nějak zvlášť truchlila - vdavky jsou totiž to poslední, o co by stála. Benedick soustavně prohlašuje, že se nikdy neožení - ledaže by našel ženu ctnostnou, krásnou a chytrou. Protože se však dle jeho názoru tyto tři vlastnosti nikdy nekloubí v jediné bytosti, je odsouzen zůstat starým mládencem. Jeho přátelé jsou však odhodláni jej oženit a navíc jsou přesvědčeni, že ideální žena pro nej existuje. Stejně tak přítelkyně Beatrice si jsou víc než jisté, že by jí to náramně slušelo právě s Benedickem. Teď už jen vymyslet dostatečně chytrou lest, která by těm dvěma ukázala, že patří k sobě...
Mnoho povyku pro nic je obdařeno krásným textem plným slovních hříček, v němž tvůrci příliš neškrtali. Inscenace by se tak s trochou nadsázky dala označit za konverzační komedii, v níž se postavy přebíjejí chytrými poznámkami a dvojsmyslnými slovními obraty, které dokážou polechtat divákovu bránici. Neškrtalo se ani v případě postav, kterých se na jevišti promenují téměř dvě desítky. Přesto scéna nikdy nepůsobí přeplněně, málokdy se totiž sejdou všichni najednou. Hromadné scény jsou navíc kompenzovány jinými, v nichž postavy pronášejí monology nebo spolu vedou vášnivý dialog.

Představení jednoznačně dominuje ústřední dvojice, tedy Beatrice Petry Horváthové a Benedick Václava Jílka a není to jen tím, že mají k dispozici nejvíce textu. Jejich vzájemné přestřelky a provokace jsou pořádně jiskřivé a překypují energií. Každý z nich dokáže naplno ovládnout jeviště, je-li na něm sám nebo s jinými postavami, ve vzájemných scénách pak oba herci nalézají dokonale vybalancovanou rovnováhu. K nejlepším patří jednoznačně monology, v nichž se oba probírají svými city.
Většina promluv je silně cílena na diváky. Postavy sice hovoří k sobě navzájem, ale často se při tom na sebe nedívají a předávají svá slova přímo obecenstvu. Částečně je to dáno nepochybně skutečností, že se hraje v plenéru a akustika je tudíž jiná než v případě klasického divadelního sálu, z větší části se však jedná o režijní záměr. Promluvy k divákům se totiž objevují zejména v momentech, kdy postavy řeší nějaké zásadní dilema, s jehož rozlousknutím by obecenstvo mohlo potencálně pomoct.

Menzelova inscenace Mnoho povyku pro nic je svěží podívanou, která si neklade žádné hluboké filosofické otázky, ale chce jednoduše pobavit. Režie se vyhýbá jakýmkoliv větším experimentům a podává Shakespearovu komedii ve velmi umírněném, klasickém pojetí. Díky tomu však může naplno vyniknout krása Shakespearova jazyka a brilantního Hilského překladu, který v případě této komedie hraje zásadní roli. Pokud si tedy potřebujete na chvilku oddechnout od každodenních starostí a užít si trochu milostného špičkování, je Mnoho povyku pro nic tou správnou volbou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama