Aňa Geislerová - P.S.

26. září 2016 v 12:13 | C.ind.ere.lla |  Ostatní
Pokud hledáte lehčí čtení takříkajíc ze života, pak sáhnout po téhle knize se rozhodně vyplatí.


Nakladatelství: Ikar
Rok vydání: 2015
Počet stran: 216

Oficiální anotace: Deníkové zápisky populární herečky Ani Geislerové zachycují všední život i záblesky střeženého soukromí.
V pěti podivuhodných letech, jejichž datace není úplně jistá, se mísí humor s melancholií, zamilování s rozchody a naprostá upřímnost s potřebou nic nevyzradit. Autorka se svým vtipným, osobitým stylem často dotýká základních věcí, jako je rodina, láska nebo dětství, a zve čtenáře, aby se na cestu vydal s ní.
Kniha vychází v překrásné grafické úpravě její sestry Lely Geislerové, která asociuje skutečný deník včetně praktické gumičky, nepopsaných listů a barevné ořízky.



Moje hodnocení: 75 %
Život nám často uštědřuje kopance a facky, jen aby ukázal, že může. A jak, či jestli vůbec se s nimi vyrovnáme, to už záleží jenom na nás. Nejlepším způsobem, jak čelit realitě, je bezesporu humor a nadhled. Protože když se nebudeme brát zas až tak vážně a budeme se radovat z maličkostí, užijeme si to na světě mnohem víc.

Herečka Aňa Geislerová několik let pravidelně psala krátké fejetonky do Elle, které nyní vycházejí v jediné knize doplněné překrásnými ilustracemi její sestry Lely. Každý článeček je jiný a má své vlastní téma, ale spojuje je ženský pohled na svět a vědomí, co to vůbec znamená být ženou. Geislerová popisuje běžné, každodenní situace s humorem, nadhledem a nadsázkou, nebojí se udělat si legraci ze sebe ani svých blízkých a navrch přidat životní moudrost, která se může zdát banální, ale ve skutečnosti je velmi podstatná. Stačí trochu číst mezi řádky.
Autorčin rukopis je poměrně specifický. Zdá se, že píše s lehkostí, přestože, jak sama přiznává, často jí sepsání těch tří stráneček zabere celý den. Jednotlivá témata a motivy se opakují, přelévají jeden v druhý a občas se zdá, že někde v průběhu Geislerová zapomněla, o čem chtěla původně psát, protože se na základě volných asociací dostane někam úplně jinam. Některé fejetony připomínají proud myšlenek zachycených na papír, vzpomínky vyvolané známou vůní nebo chutí, pocitem. Do jaké míry to byl záměr a do jaké nepřímý důsledek způsobu psaní, těžko říct.

Geislerová v knize víceméně pomíjí svůj profesní život a věnuje se výhradně tomu, co to znamená být ženou, manželkou a matkou. Pootevírá okno do svého soukromí, ale velmi diskrétně, takže toho vlastně nesdělí příliš mnoho. Mluví o svých dětech, partnerovi, rodičích i sourozencích, ale vždy v banálních souvislostech a úsměvných vzpomínkách. Skrz jednotlivé články sděluje své hodnoty a předává je dál, aniž by je někomu vnucovala. Z jejího psaní je cítit upřímnost, ovšem bez zbytečných důvěrností.

P.S. není třeskutě vtipnou knihou. Zřejmě se u ní nebudete prohýbat smíchy a nad každým druhým slovem se plácat do stehen a otírat si slzy. Je však humorná svým vlastním milým způsobem - báječně totiž vystihuje ženskou každodennost, vše, s čím se průměrná žena musí denně vyrovnávat, takže nejedna z nás se v ní najde. A spousta nádherných myšlenek vás pohladí a zahřeje na duši a vykouzlí vám na rtech úsměv, kterého se jen tak nezbavíte.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama