William R. Forstchen - Vteřinu poté

16. června 2016 v 15:32 | C.ind.ere.lla |  Fantasy & Sci-fi
Po dlouhé době jsem konečně zpět s nějakou tou recenzí. Zkouškové se mi pomalu chýlí ke konci, takže se snad zase najde čas na knížky. Na léto toho mám v plánu poměrně hodně. Pominu-li cestování, o kterém tu určitě články přibudou, chci si hlavně pořádně odpočinout a spoustu toho přečíst. Naplánovala jsem si několik re-readingů, takže recenzí možná bude míň, ale určitě se nějaká objeví. A pro dnešek recenze na jeden postapokalyptický román...

Nakladatelství: Knižní klub
Rok vydání: 2012
Počet stran: 416

Oficiální anotace: Vysloužilý armádní důstojník John Matherson se přestěhoval s rodinou do Black Mountain v Severní Karolíně. Nedávno ovdovělý John a jeho dvě dcery žijí v přívětivé maloměstské rutině. Jednoho dne ji však něco naruší - najednou přestanou fungovat všechny elektrické spotřebiče. Že by rozsáhlý výpadek? Pravda je však krutější, než by se zdálo - za vším je výbuch EMP, elektromagnetické bomby. A výpadek zdaleka nebude jen dočasný… Kdo přežije v zemi, která se z blahobytu rychle propadá do archaické společnosti? Docházejí léčiva, násilní vykradači se začínají organizovat do tlup, objevují se první fámy a domněnky o původcích útoku. Den za dnem ubíhá od propadu do temných časů, až se uzavře rok. Rok Johnova boje o zachování rodiny, života, budoucnosti…




Moje hodnocení: 70 %
Všichni dobře víme, jaké to je, když vypadne proud. Elektrospotřebiče nefungují, dokonce si ani nerozsvítíte světlo a vlastně nemáte moc co dělat. Naštěstí se můžete kochat nadějí, že za pár hodin elektřinu zase zapnou a váš život se vrátí do normálních kolejí. Co když však výpadek trvá déle než obvykle? Den, týden, měsíc... Dokázali byste přežít ve světě, kde se elektronika hodí leda do odpadu?

John je bývalý voják, který však pověsil kariéru plukovníka na hřebík a kvůli manželce se vrátil do jejího rodiště - malého městečka v horách v Severní Karolíně. Přijme místo profesora historie na zdejší internátní škole a zařadí se do městské komunity. Když po smrti manželky zůstane sám se svými dvěma dcerami a dvěma psy, už ve městě natolik zapustil kořeny, že nemá důvod ho opustit. A nikdo nemůže tušit, co všechno ho v jeho domově čeká.
Jednoho letního podvečera nečekaně přestanou fungovat všechny spotřebiče. Nejdřív to vypadá jako běžný výpadek proudu, s nímž se čas od času setká každý z nás. Po pár hodinách však začíná být jasné, že něco je špatně. Problém totiž nemají jen spotřebiče napájené ze sítě. Zprovoznit nejdou ani notebooky či mobilní telefony a až na výjimky nejezdí auta. Všechna se prostě najednou zastavila uprostřed jízdy a nejdou nastartovat. V Johnovi začne klíčit neblahé podezření, které by si radši vůbec nepřipouštěl, ale jak výpadek proudu pokračuje, vzrůstá v něm jistota, že Spojené státy se staly obětí děsivého teroristického útoku...

Lidé zůstanou ze dne na den bez elektřiny, což je stav, na nějž nikdo není připraven. Naše společnost je zvyklá na pohodlí, které jí přinášejí moderní technologie, takže si už ani neumí představit, jaké to muselo být v minulosti, kdy nic jako počítače nebo mobilní telefony neexistovalo. Hlavní hrdina John jakožto historik si dokáže docela dobře představit, jaký vývoj mohou události nabrat. Plenění, rabování, zbytečné umírání...
Ve chvíli, kdy vypadne proud, je jasné, že někteří lidé jsou odsouzeni k smrti. Jednoduše se začíná projevovat přirozený výběr. Staří lidé, kterým život prodloužily léky nebo moderní přístroje, nevyléčitelně nemocní závislí na svých medikamentech, lidé s nezdravým životním stylem náchylní k infarktům a mrtvicím... Prostě lidé, kteří by ještě počátkem tohoto století byli dávno po smrti, ale díky moderní technologii dostali šanci na život. A to je teprve začátek. Nejsou to totiž pouze léky, co pomalu dochází a lidé musí čelit nejtěžší zkoušce své existence. Přežít dovedou jen ti nejsilnější.

Co mi na knize trochu vadilo, je jakýsi skrytý mesianismus, který není na první pohled patrný, ale přesto prosvítá mezi řádky. Autor píše o katastrofické budoucnosti, která by velmi snadno mohla přijít, neubrání se však občasným narážkám, které Američany staví do pozice pánů světa. A když se zhroutily Spojené státy, musí se nutně zřítit celý svět. Sám za sebe mluví i fakt, že místo aby se vláda a příslušné orgány snažily nějak vyřešit situaci doma, raději bombardují vzdálené země, které jsou za teroristický útok domněle zodpovědny. Co se stane s 300 miliony jejich vlastních lidí, jim nepřipadá důležité.
Poněkud rozčilující je i hlavní hrdina, který vždycky všechno dokonale ví. Okamžitě mu dojde, co se stalo a proč proud nejde tak dlouho a okamžitě dokáže přijít s řešením. Chtělo by se říct tak trochu superhrdina. Jeho prozíravost je místy skoro nepatřičná a záleží na čtenářích, jestli budou ochotni to přijmout, nebo je tento přístup spíš otráví.

I přes některé výtky je Vteřinu poté příběhem z něhož mrazí. A to především proto, že až děsivě reálně popisuje situaci, k níž by mohlo dojít. Člověk si díky tomu uvědomí, jak moc jsme závislí na moderních technologiích, jak moc ovládají náš každodenní život. Bez nich by to určitě šlo taky, vždyť si tak lidé poradili po mnoho dlouhých staletí, museli bychom se to ale nejprve naučit. A v zápase o lidskou existenci, který by předcházel, mohou zvítězit jen ti nejsilnější.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama