Celeste Ng - Vše, co jsme si nikdy neřekli

24. června 2016 v 20:41 | C.ind.ere.lla |  Ostatní
Venku je pekelně horko a po dnešním výletu na Karlštejn jsem pěkně uťapkaná, ale přesto pro vás mám recenzi na poměrně zvláštní román o tom, co znamená být jiný.


Nakladatelství: Odeon
Rok vydání: 2016
Počet stran: 272

Oficiální anotace: Lydia je mrtvá. To ale zatím nevědí...
Šestnáctiletá Lydia (prostřední a nejoblíbenější ze tří dětí) se musí vyrovnávat s tlakem rodičů, kteří si chtějí splnit vlastní nenaplněné sny a touhy o společenské kariéře. Její otec pochází z uzavřené komunity první americké generace čínských přistěhovalců, matka je obyčejná americká žena, které se nepodařilo stát se lékařkou. Když je jednoho dne Lydia nalezena utonulá uprostřed jezera, nikdo nedokáže pochopit, jak a proč se to stalo. Začíná vyšetřování, ve kterém si paradoxně nejvíce zdravého rozumu zachovává nejmladší z dětí - dcera Hannah…




Moje hodnocení: 93 %
Každá rodina má své problémy. Ať už je to nedostatek peněz, chybějící rodič, nebo neposlušné děti. Někdy je však jeho jádro tak hluboko, že dostat se k němu stojí všechny zůčastněné mnoho úsilí. A občas může být na jeho hledání už pozdě...

Lydia je milovaným dítětem svých rodičů, ve škole dobře prospívá a nikdy se nezdálo, že by měla nějaké trable. Dokud nenajdou její tělo v jezeře jen kousek od domu. Dívka se utopila a nikdo si nedokáže vysvětlit, proč, když měla před sebou báječný život v kruhu svých blízkých a nejspíš i slibnou kariéru. Sáhla si na život sama nebo se stala obětí násilí? A pokud se rozhodla ukončit svůj život dobrovolně, proč to udělala? Otázky, na něž neexistují odpovědi, které však nepřestávají zbytek rodiny užírat.
Leeovi nejsou konvenční americkou rodinou. Marilyn je blonďatá kráska z jihu, James potomek první generace čínských přistěhovalců. Vzali se v 50. letech, kdy smíšená manželství byla v řadě amerických států nelegální. Teď se píší 70. léta, lidé se mohou brát bez ohledu na svou rasu, ale přesto se na smíšené páry hledí jako na něco nepřirozeného. Zvlášť na malém městě, kde není mnoho Asiatů a Leeovic děti jsou jedinými čínskými žáky zdejší školy. Mohla to být právě tato výjimečnost, která vedla Lydii do chladné vody jezera?

Autorka ve své prvotině líčí osudy jedné nekonvenční americké rodiny, jejíž příslušníci jsou samostatnými ostrůvky v moři okolního světa. Každý z nich je jiný, unikátní, a zároveň si jsou všichni podobní. Mají velké sny a ambice, které projektují do sebe navzájem, velká očekávání, která ne vždy mohou být naplněna. Největší problém každému z nich dělá uvědomit si, kdo vlastně je. Do jaké míry se jen snaží vyhovět svému okolí a co jsou jeho osobní přání. Problém je však mnohem hlubší a skrývá se v samotném názvu knihy - rodina spolu neumí komunikovat. Mají od sebe navzájem rozdílná očekávání, ale jen málokdy je nazvou pravým jménem. Neptají se druhých, co by si přáli, ale automaticky předpokládají, že jejich touhy se musí ztotožňovat. Spousta věcí z minulosti navíc zůstává utajena, spousta tajemství se nevyslovuje, o spoustě problémů je zakázáno hovořit. Není snad rodina, v níž komunikace vázne, už předem odsouzena k záhubě?

Děj románu je líčen ve dvou prolínajících se časových rovinách. Ta první popisuje události před Lydiinou smrtí, hluboko do minulosti, kdy se seznámili její rodiče, ta druhá události po smrti dívky. Jazyk, jímž jsou popisované události vyobrazeny, je na první pohled poměrně chudý, bez metafor a básnických obrazů, perfektně však koresponduje s ústředním tématem knihy a sice komunikačními problémy. Autorka navíc své postavy nepředstavuje jen skrze události z jejich minulosti a současnosti, ale i skrz jejich budoucnost, která se sice zatím neodehrála, ale všechno k ní neodvratně směřuje.

Vše, co jsme si nikdy neřekli je románem o lidských vztazích a jejich komplikovanosti. O osudech jedné na první pohled poměrně obyčejné rodiny, která si však nedokázala uvědomit, že každý z nich má právo na vlastní sny a uznání. Tragédie, k níž dojde, jim možná otevře oči a pomůže jim pochopit, v čem jsou jejich problémy. A třeba se je i snažit napravit. Možná, že kdyby spolu víc mluvili a víc si vzájemně naslouchali, mohlo všechno dopadnout úplně jinak...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Heaven Heaven | Web | 24. června 2016 v 20:54 | Reagovat

Tahle kniha mně zaujala už před delší dobou a doufám, že se k ní v dohledné době dostanu 😊

2 Chensie Ips Svět mezi řádky Chensie Ips Svět mezi řádky | E-mail | Web | 24. června 2016 v 23:31 | Reagovat

Pěkná recenze. Překvapilo mě vysoké hodnocení. Kniha by mě obalem tedy nezaujala, mně se takové moc nelíbí, ale anotace je slibná a recenze tedy mě navnadila. I když je to velmi těžké téma, když jde o smrt dítěte.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama