Na miskách vah

13. listopadu 2015 v 20:05 | C.ind.ere.lla |  Vášeň jménem DIVADLO
Přestože chodím do divadla poměrně často, jen málokdy navštívím představení, které mě uchvátí. Po dlouhé době se to však povedlo inscenaci Na miskách vah. Takže pokud vám nevadí silná témata a poměrně náročná podívaná, rozhodně zavítejte do divadla ABC.


Autor: Ronald Harwood
Překlad: Julek Neumann

Premiéra: 7. 11. 2015
Uvádění: Divadlo ABC

Režie: Petr Svojtka


Obsazení
Major Steve Arnold - Vasil Fridrich
Wilhelm Furtwängler - Jan Vlasák
Poručík David Wills - Jiří Suchý z Tábora
Emmi Straubeová - Nina Horáková
Helmuth Rode - Pavel Juřica
Tamara Sachsová - Veronika Janků

Délka představení: 2 h 30

Je krátce po konci druhé světové války a v Německu probíhá masová denacifikace. V Norimberku se rozjíždí proces s největšími válečnými zločinci a v Berlíně dostal jeden americký poručík za úkol vyšetřit osobu slavného dirigenta pro jeho údajnou kolaboraci s nacisty. Kde však je pravda a na kom leží vina, když před vámi leží nevyřešitelný úkol?

Ocitáme se ve městě, které se pomalu rodí z vlastního popela. Nedávná válka je ještě všude vidět a z každé ruiny vyzařuje její tísnivá atmosféra. A k tomu všemu se Němci musí popasovat se svou nacistickou minulostí a hledat viníky nejen vedle sebe, ale i v sobě.
Scénografie Jaroslava Milfajta se snaží vycházet právě z atmosféry strachu a nedůvěry, která po skončení války v Berlíně vládne. Scéna je tak tvořena jakousi masivní krou překrytou poničenou kupolí - celé to má představovat trosky některé z berlínských budov, kde Američané zřídili kanceláře vyšetřovatelům. Obrázek je to na první pohled působivý a v průběhu představení se ukáže, že i plně funkční. Masivní konstrukce je doplněna nábytkem, který vytváří několik samostatných ostrůvků, de facto mikroprostorů, v nichž jednotlivé postavy existují, pokud nejsou ve vzájemné interakci.
Důležitou roli má v inscenaci i světlo a hudba. Obojí výborně dokresluje atmosféru a podtrhává důležité momenty, řada scén by bez ní rozhodně nevyzněla tak výrazně, některé by úplně ztratily svůj smysl.

Na čem však stojí inscenace především, jsou herecké výkony. Vývoj jednotlivých postav můžeme vnímat přímo na jevišti, což nám pomáhá chápat jejich pohnutky a cítit s nimi nebo je odsuzovat.
Major Arnold Vasila Fridricha je jednoduše řečeno kulturní barbar. O umění nic neví, nudí ho a nevzbuzuje v něm úctu ani respekt. Nemá ponětí, kdo je to Furtwängler, a snad právě proto byl jeho vyšetřováním pověřen. Protože před válkou působil jako pojišťovací agent, zakládá si na svém dokonalém instinktu a pracovních postupech. Tváří v tvář slavnému dirigentovi však zjišťuje, že pro každé pravidlo existuje výjimka.
Wilhelm Furtwängler v podání Jana Vlasáka je arogantní hudebník vědom si svých schopností i své ceny. Vyšetřovatelem otevřeně pohrdá, jeho přezíravost se mu protiví a spolupracovat nehodlá. Postupně se však z hrdého povzneseného člověka mění ve zlomeného tvora, jehož připravili o všechny iluze a jehož jedinou záchranou zůstává hudba.
Celé představení připomíná hru na kočku a na myš, přičemž není jasné, kdo hraje kterou roli. Jak major Arnold, tak dirigent v sobě mají jistý druh arogance, který jim brání sklonit se a navzájem se uznávat. A zatímco Fridrich dokáže svým jednáním přimět každého diváka v sále, aby ho nenáviděl, Vlasák naopak vyvolává soucit a všeobecné pochopení.
Zatímco první půle je spíše zahřívací a jenom si lehce připravuje půdu pro pokračování, druhé dějství je velkým psychickým náporem. Na povrch vyplouvají nezodpověditelné otázky, staré viny i věčné předsudky a to vše v hereckém koncertu Vasila Fridricha a Jana Vlasáka.
Pominout ostatní by nebylo fér, protože jejich výkony nijak výrazně nezaostávají, nemají však tolik prostoru se projevit. Díky jejich celkové vyrovnané úrovni však představení skvěle funguje.

Nepopírám, že Na miskách vah patří k náročným představením, která vyvolávají emoce. Už samo téma je dost těžké, protože otázku viny si v sobě svým způsobem neseme všichni a hra probouzí otázky, které bychom si raději nekladli. Přesto stojí za to na představení zajít, protože jak jeho zpracování, tak herecké výkony (a ty především) jsou skutečně vynikající. Pokud tedy stojíte o hluboký divadelní zážitek, nemáte proč váhat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 fonax fonax | Web | 29. listopadu 2015 v 14:46 | Reagovat

Naprosto souhlasím. ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama