Robert Fulghum - Drž mě pevně, miluj mě zlehka

10. listopadu 2014 v 12:41 | C.ind.ere.lla |  Ostatní
Jak jsem slíbila, přináším vám recenzi na knižní předlohu divadelní hry, kterou jsem pro vás už hodnotila. :)


Nakladatelství: Argo
Rok vydání: 2011
Počet stran: 272

Oficiální anotace: Argentinské tango - dokonale krásné ženy, vysoké podpatky, odvážné šaty, milongueros, vášeň, slunce, temperament... anebo také obyčejní lidé, "poutníci směřující k místu zasvěcenému potřebě lásky, dotyku a objetí, které pohání hluboce lidská potřeba pohybovat se společně do rytmu hudby - obyčejná touha tancovat". Robert Fulghum se s tangem poprvé setkal prostřednictvím obrazů své partnerky Willow Baderové a k napsání Drž mě pevně, miluj mě zlehka ho inspirovaly vlastní zážitky. Tango totiž pro Fulghuma není pouhým tancem, ale životní cestou, novým způsobem vnímání sebe i světa kolem, "otevřením dveří v pokoji svého života". Víte, že ve vašem životě existují nějaké dveře? Pak běžte a zkuste vzít za kliku, je dost možné, že nebudou zamčené. Jevištěm Fulghumova románu je seattleská tančírna Century. Není to ani tak místo, ale spíš všechny ty příběhy, které se tu odehrávají. Setkávají se tu lidé nejrůznějšího věku, pohlaví, národnosti, náboženského vyznání či sexuální orientace... To, co je důležité venku, zde není podstatné... Jde tu totiž o jediné - o tanec.





Moje hodnocení: 84%
Vítejte v tančírně Century - místě, které má ducha dávných dob. Je stará přinejmenším století a celou tu dobu přihlíží osudům lidí, kteří přichází a zase odchází, míjí se a naráží do sebe. Jsou různých etnik, náboženství i sexuální orientace, ale jedno mají společné. Touží otevřit skryté dveře svých životů a vstoupit do tajemného světa tance...

Kniha se ve skutečnosti dá nazvat románem jen s velkou dávkou fantazie. Spíš než o jednu vůdčí dějovou linku tady jde o drobné střípky životů jednotlivých osob. A o ducha tančírny. Toho jedinečného prostoru, v jehož středu je už století zasazen bronzový hřeb. Občas o něj nekdo zakopne, často přes něj lidé přejdou a někteří si ho povšimnou a pokleknou, aby ho viděli zblízka. A právě zde se můžou rodit ty nejfantastičtější příběhy.
V tančírně se schází nejrůznější lidé a vznikají zde ty nejrůznější vztahy. Často se střetnou lidé, které by ani nenapadlo, že mají něco společného. Řada z nich chodí na výuku tance se záměrem seznámit se. Někdy se to povede, jindy ne. A velmi často se dají dohromady lidé, které by to vůbec nenapadlo. Přitom stačí tak málo - otevřít jedny z mnoha dveří našeho života a dát šanci novým zkušenostem. A vychutnávat si vše, co nám život může nabídnout.

Tančírna Century seskupuje nejrůznější typy lidí a pomáhá jim jít za jejich sny. Máme tady Arista, mladého právníka, který se zabývá uměleckými institucemi, poskytuje ji poradenství a pomáhá v případných soudních sporech. Tančírna je jedním z jeho klientů a on si přeje získat o ní co nejvíc informací a především načerpat tamější atmosféru. Mohla by to zároveň být šance, jak se vyrovnat s vnitřními démony, nabýt sebejistoty a pochopit, že je hoden toho, aby ho někdo miloval.
Marisol Machado je americká novinářka se španělskými kořeny. Do tančírny Century přišla pracovně, píše totiž sérii článků o tangu ve Spojených státech. Zdejší prostředí ji okouzlilo, je vášnivou tanečnicí, ale sama sobě zakazuje postavit se na parket. Bojí se ztráty profesionality a objektivity, kdyby podlehla touze tančit. A to je něco, co si rozhodně nemůže dovolit.
A pak je tady celá řada lidí, kteří jsou dobrými duchy tančírny. Dveřník Oskar, který vídá lidi přicházet a odcházet. Noční hlídač O'Malley, jenž se nikdy nebyl schopen odhodlat tančit a tak po parketu pluje po nocích s imaginární partnerkou. Lektorka Giselle, jejíž hlavní snahou je přesvědčit každého, že se může naučit tančit, stačí chtít. Barmanka Frieda, která umí odhadnout, co lidé budou pít a zároveň vidí, kdo by se ke komu hodil. Nebojí se lidi popostrčit, aby se našli, a je šťastná, když se jí to podaří.

Drž mě pevně, miluj mě zlehka je mozaika jednotlivých příběhů, v jejichž centru stojí tančírna Century. Lidé v ní se mění, ale ona zůstává. Je věčná a vždy připravená přivítat nové taneční nadšence. Celkově jde spíše o vystihnutí atmosféry než o koherentní vyprávění. Styl možná nesedne každému, ale pokud máte podobně laděné příběhy rádi, přijdete si na své. :) A pokud se vám knížka bude zamlouvat, rozhodně zajděte i na představení. Protože na divadle se povedlo atmosféru příběhu vystihnout naprosto přesně.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama