Markus Zusak - Zlodějka knih

19. srpna 2014 v 12:09 | C.ind.ere.lla |  Historický román
Silný lidský příběh odehrávající se na pozadí 2. světové války v Německu. Jedna malá holka bez rodiny a spousta knih...

Nakladatelství: Argo
Rok vydání: 2007
Počet stran: 528

Oficiální anotace: Světový bestseller pro mladé i dospělé čtenáře.
Mladý australský autor sepsal silný, jímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující.
Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem. Vyšla poprvé v roce 2006, letos její prodej dosáhl 1 000 000 výtisků po celém světě.
Čtenáři oceňují Zusakovo vypravěčské umění, originální volbu vypravěče, poetický jazyk, zejména se však vyzvedává téma knihy. Druhou světovou válku a holokaust se Zusakovi podařilo originálně a působivě zprostředkovat i těm, kteří tu dobu znají už jen z literatury, filmů či z vyprávění. Líčí ji jednak pohledem vševědoucí a všudypřítomné smrti, jednak slovy dítěte, navíc dítěte žijícího v Německu, v poražené zemi. Zaměřuje se ale spíš na všední život v zázemí, do kterého válka jen pomalu a plíživě proniká. Podle Zusakových vlastních slov ho k napsání knihy inspirovalo vyprávění jeho matky, která prožila válku v Mnichově a zažila bombardování města, a byla i svědkem scény, která získala důležité místo ve Zlodějce knih: městem prošel průvod Židů pochodujících do koncentračního tábora; jakýsi muž prý jednomu z nich podal kousek chleba a dostal za to pár ran důtkami od vojáka z eskorty. Kolem této scény, spojující laskavost a krutost, dvě krajní polohy lidské povahy, pak vyrostl obsáhlý příběh, který dokáže podmanit.



Moje hodnocení: 93%
Seznamte se s naší vypravěčkou - se Smrtí, neviditelnou průvodkyní našich životů. Všudypřítomnou bytostí s nevděčným povoláním, kterou děsí lidé. Jejich nářky i prosby, jejich strach i odvaha a především jejich nevyzpytatelnost. A zároveň ji fascinují. Především jedna z nich. Dívenka, která se jednoho dne objeví na Himmelstrasse a vstoupí do života Rosy a Hanse Hubermannových. Zlodějka knih.

Liesel Memingerová cestuje vlakem spolu s matkou a mladším bratrem. Čeká ji nový život daleko od míst, která znala, nová rodina, noví přátelé. Ještě před příjezdem do Molchingu, městečka kousek od Mnichova, ji však čeká setkání, kterého se každý potají obává... Cestu jí zkříží smrt a odnese s sebou Lieselina malého bratra. Chlapec, který se sotva stačil ve světě trochu rozkoukat, je z něj nečekaně vyrván. Jeho pohřeb je závěrečnou tečkou za jednou etapou dívčina života a zároveň okamžikem, kdy si Liesel zaslouží své označení. Stačí drobná nepozornost hrobníků, aby se zrodila zlodějka knih.
Život na Himmelstrasse není pro dívku jednoduchý. Noví rodiče, škola, pocit, že není dost dobrá. A do toho všeho blížící se válka. Führer a jeho plány na ovládnutí světa, pocit neustálého nebezpečí, bezmocnost při předpovídání věcí příštích. Do myslí všech se pomalu vkrádá strach. I když se nebojuje v blízkosti jejich domovů, všichni cítí přítomnost Smrti, která má zničehonic plné ruce práce...

Jen těžko lze nazvat Zlodějku knih válečným románem, vždyť se prakticky celá odehrává v zázemí. Je to příběh obyčejného, válkou poznamenaného života lidí, kteří se o krveprolití neprosili. Nikdo z nich si nepřál vstoupit do nejničivějšího válečného konfliktu všech dob. Jsou jen pouhými pěšáky ve hře, kterou rozehráli jiní. A snaží se přežít. Setkávají se a loučí, milují i nenávidí a modlí se za život nebo za smrt.
Zlodějka knih je na jednu stranu příběhem naprosto banálním. Je to vyprávění o jedné z mnoha dívek nucených snášet útrapy války. A přesto jde o příběh nesmírně chytlavý, lidsky silný a často plný překvapení. Liesel je vlastně obyčejná malá holka, s níž se život nemazlí. Musí se vyrovnávat s ranami osudu, které ji na jednu stranu nutí dospívat, ale zároveň jí ponechávají duši dítěte. Je pro ni ohromným štěstím, že je ze všech stran obklopena láskou. Rosa a Hans Hubermannovi se snaží vybudovat pro ni domov, kde by i přes válečné hrůzy na frontách mohla v poklidu vyrůstat. A na ulici může na všechno zapomenout při fotbale s Rudy Steinerem a dalšími chlapci z Molchingu.

Kniha je napsaná nesmírně poetickým jazykem, což je nepochybně dáno hlavně postavou vypravěčky. Je zvláštní, že Smrt vypráví příběh o životě, ale je to tak. A volí k tomu prostředky více než vhodné. Smrt si všímá detailů. Rozlišuje barvy oblohy a vůně emocí. Chce být nestranná a spravedlivá, i když ji lidé častují různými jmény. Chápe, že ji všichni nebudou mít rádi, ale je s tím smířená. Protože kdyby nebylo smrti, nemohl by existovat ani život.
Zlodějka knih je příběh vynikající svou poetikou, zvukomalebností, výborně volenými výrazy. Je to silný příběh jednoho života. Života, který se nebál potkat se Smrtí.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 mujmaly-tajnysvet mujmaly-tajnysvet | Web | 19. srpna 2014 v 20:54 | Reagovat

Tu knihu pridam na seznam:-)

2 Havree Havree | 25. ledna 2015 v 17:25 | Reagovat

Nádherná recenze

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama