Paul Féval - Hrbáč

11. května 2014 v 11:40 | C.ind.ere.lla |  Klasika
Už dlouho tady nic nepřibylo, jsem si toho dobře vědoma. Bohužel se jak já tak ségra momentálně nacházíme v dost hektickém období. Mně klepe na dveře zkouškové a ji čeká maturita. Tím pádem času na blogování je vážně minimum. Ale aby to tady nezmíralo úplně, mám pro vás po delší době aspoň recenzi na francouzskou klasiku, o které už jste určitě všichni slyšeli - minimálně o některé z četných filmových verzí.





Nakladatelství: Academia
Rok vydání: 2008
Počet stran: 540

Oficiální anotace: Jedné noci se má Jindřich de Lagardère utkat v souboji s vévodou de Nevers, namísto toho s ním ale nakonec bok po boku bojuje. Stane se svědkem vraždy spáchané královým oblíbencem Gonzaguem, který se tak chce zmocnit velkého jmění Neversů. Slíbí umírajícímu vévodovi, že před Gonzaguovými úklady zachrání jeho malou dcerku Auroru. Po patnácti letech ji vrátí matce, ale zůstává nablízku v masce hrbáče. Nejen aby ji chránil, ale také aby vypátral vraha jejího otce...








Moje hodnocení: 87%
Znáte nějakou filmovou podobu Hrbáče? Tak na ni urychleně zapomeňte. Všechna filmová zpracování jsou totiž jen slabým odvarem a za knihou výrazně pokulhávají. Paul Féval svůj román napsal v 19. století jako seriál do novin. A vystavěl ho s takovou pečlivostí, že až do konce si nejste jistí, jak to vlastně dopadne...

Jindřich de Lagardère je dítě pařížských ulic, které to dotáhne až do královských služeb. Ve svých sedmnácti letech patří k nejlepším šermířům v království a zraněná pýcha ho dovede k souboji s vévodou z Neversu. Domluvený duel se však velmi záhy změní v boj o život. Lagardère totiž odhalí spiknutí, které se proti Neversovi chystá a je odhodlán bít se po jeho boku, aby zrádce potrestal. Zpočátku všechno vypadá nadějně, pak se však soupeř přikrade zákeřně zezadu a zasadí Neversovi smrtelnou ránu. Umírající vévoda má jediné přání - aby bylo dobře postaráno o jeho dceru. A Lagardère mu to slíbí spolu s přísahou hrozné pomsty vrahům...
Uplyne téměř dvacet let, které Lagardère a jeho chráněnka Aurora strávili na cestách, útěcích a skrýváním. Po této dlouhé době se však vrací zpět do Paříže, aby mohl být naplněn dávný slib. Téměř všichni vrazi jsou již mrtví, zbývají poslední dva. Svého trestu se zatím nedočkal ten, který se zachoval jako největší zbabělec a bodl Neverse do zad - kníže Gonzague. Jak se však dostat do blízkosti muže, který je oblíbencem samotného prince regenta. A co víc, jak ho usvědčit ze strašného zločinu, pro nějž neexistují světci? Je to slovo Lagardèra proti slovu Gonzagua, slovo psance proti slovu významného šlechtice. Dokáže si spravedlnost přesto najít cestu?

Pomsta za vévodovu smrt však není jedinou linií příběhu. Máme tady totiž ještě dceru zavražděného - krásnou Auroru z Neversu. Dítě, které bylo Lagardèrovi svěřeno ještě v peřinkách a o které se obětavě staral celých osmnáct let. Z roztomilé dívenky vyrostla krásná a vzdělaná žena, která má svou hlavu a především srdce plné tužeb. Jak se však zdá, Lagardère k nim zůstává slepý. Jeho jediným cílem je navrátit děvče matce. A co si o tom všem myslí Aurora vlastně ani není důležité.

Po dějové stránce je příběh vystavěn výborně. Je to dáno nepochybně i tím, že původně vznikal jako románový seriál pro obveselení čtenářů. Jednotlivá fakta se odhalují postupně a zapadají do sebe přesně tím správným způsobem. Dostatek prostoru je věnován i vykreslení charakterů. Nutno však podotknout, že ty mužské jsou mnohem propracovanější. U ženských postav čtenář naráží na jistou plochost, a přestože je možné pociťovat k hrdinkám sympatie, není příliš snadné si je oblíbit. Ze zástupkyň něžnějšího pohlaví se tak asi nejzajímavěji jeví cikánka Flor, jejíž role v příběhu není nevýznamná, filmové verze na ni přesto často zapomínají.

Po jazykové stránce je příběh napsán čtivě. Popisné pasáže se střídají s dialogy, takže děj ani nestojí na místě ani se nežene bezhlabě vpřed. Zachovává si víceméně stálé tempo, jen čas od času zrychlí nebo zpomalí. Je plný kliček, zákrutů, ale prakticky bez vedlejších dějových linií. Všechno souvisí se vším a vše vede ke konečnému odhalení.

Pokud zrovna neholdujete klasické literatuře, nejspíš vás pro tenhle francouzský román nezískám. Bodu mu nepřidává ani fakt, že má přes pět set stran. Myslím si však, že minout ho bez povšimnutí by byla velká chyba. Už jen proto kolik různých filmových verzí existuje. A pokud máte rádi aspoň jednu z nich, neměli byste tenhle román minout. Knižní verze je totiž mnohonásobně lepší, než všechna filmová zpracování dohromady. :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ilon-Ká** Ilon-Ká** | Web | 17. května 2014 v 19:00 | Reagovat

Knihu jsem nedávno viděla v levných knihách, rozhodovala jsem se nad její koupí, ale nakonec z toho sešlo, protože jsem si koupila Jindřicha V. :-) Ale až půjdu kolem příště, vezmu si i tuhle knihu, protože sbírám tuhle edici. Jinak recenze je hezky napsaná :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama