Juliet Grey - Marie Antoinetta: Strmý pád

23. dubna 2014 v 22:02 | C.ind.ere.lla |  Historický román
Po dočtení třetího dílu série o Marii Antoinettě se ze mě stala royalistka. :D Velká francouzská revoluce mi sice k srdci nikdy nijak zvlášť nepřirostla, ale po tomhle popisu k ní mám silnou averzi. Kamarádku, zapřísáhlou revolucionářku, málem trefil šlak, když jsem jí to oznámila. :D


Nakladatelství: Domino
Rok vydání: 2014
Počet stran: 416
Série: Marie Antoinetta ve třech dějstvích
Díl: třetí

Oficiální anotace: V závěrečném díle trilogie provázíme Marii Antoinettu obdobím, kdy pro ni bylo nejtěžší uchovat si důstojnost. A možná i zdravý rozum…
Marie Antoinetta už ve Francii zažila mnohé - bojovala se svazující etiketou, intrikami dvořanů i liknavostí vlastního manžela. Z frivolní nezodpovědné dívenky se zálibou v přepychových radovánkách postupně vyzrála v odpovědnou ženu, oddanou matku a zdatnou političku. Nic ji však nemohlo připravit na budoucnost, neboť po dobytí Bastily se ocitla ve víru událostí, které by si nepochybně dříve ani nedokázala představit.
Králova nerozhodnost přinutila Marii Antoinettu převzít aktivitu a bojovat ze všech sil za zachování monarchie. Přes veškerou snahu však zůstala v izolaci, neboť Ludvík cele rezignoval, většina stoupenců musela uprchnout do zahraničí a těm, kteří zůstali, nebylo radno věřit.
Když se k útěku konečně odhodlal i král, bylo již pozdě. Navzdory přestrojení byli členové královské rodiny rozpoznáni a potupně posláni zpět do Paříže. Boj o záchranu monarchie se začal přeměňovat na boj o holý život, ovšem brzy bylo zjevné, že i ten je předem prohraný. Marie Antoinetta stanula před poslední výzvou svého života: navzdory krutému ponižování si uchovat důstojnost a smířit se s nevyhnutelným koncem.



Moje hodnocení: 90%
Narodila se jako rakouská arcivévodkyně, jejím osudem však bylo vystoupat do pozice francouzské královny... a následně spadnout až úplně na dno. Životní příběh nejslavnější francouzské královny se završuje ve třetím díle historické série z pera Juliet Greyové.

Byla krásná, mladá, plná života a energie. Bylo jí souzeno získat si srdce všech francouzských poddaných. Namísto toho ji osud přihrál do cesty gilotinu, která v polovině října 1793 ukončila na Náměstí Revoluce její život. Přes všechna příkoří, která musela vytrpět, zůstala Marie Antoinetta nezlomená. Odhodlaná nedat na sobě znát slabost a dohrát svou roli první ženy království až do hořkého konce...

Zavraždili mi manžela a upřeli mi děti, čímž mi ublížili víc, než člověk dokáže pochopit. (...) "Nic už mne nemůže ranit." (str. 331)

Je asi zvláštní začínat s popisem něčích životních osudů od konce. V tomhle případě je však závěr příběhu tím, co už všichni dobře znají. Když 14. července 1789 vypukla v Paříži revoluce, nikdo netušil, k čemu její šílenství nakonec povede. Kdo by si představoval, že na sklonku osvícenského věku budou lidi končit pod gilotinou bez řádného soudu a jenom kvůli svému původu. Kdo by uprostřed léta onoho nechvalně proslulého léta 1789 tušil, že jedněmi z nejslavnějších revolučních obětí se stane královský pár...
Všichni jsme slyšeli o osudech Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty už na střední škole. Jejich smrt byla nutnou obětí pro větší dobro lidu. Reprezentovali tyranii, která musela být svržena. Tak aspoň se obhajovali revolucionáři. Hrstka pomýlených bláznů, z nichž většina nakonec stejně skončila pod gilotinou. A přesto těchto několik demagogů dokázalo strhnout masy a rozpoutat šílenství revoluce, která nakonec nikomu neprospěla. Všechny idealistické plány skončily Napoleonovým císařstvím a následnou restaurací Bourbonů. Tak k čemu tolik násilí a prolité nevinné krve?

Marie Antoinetta je nám tradičně představována jako rozmařilá koketa nedbající slušných mravů, zásad ani blaha svého lidu. Tento poněkud černobílý koncept však bohužel nevidí, co se skrývalo za královniným chováním. Provdali, či spíše prodali, ji do země, která byla odvěkým rivalem Rakouska, jako nezkušenou čtrnáctiletou dívku. Stala se dauphinkou, již nikdo nerespektoval a jíž si manžel příliš nevšímal. Nastoupila na trůn jako táž nedotčená panenská nevěsta a svou sexuální frustraci si léčila drahocennými šperky, velkolepými róbami a rozmařilými večírky. Teprve mateřství z ní dokázalo učinit noblesní ženu. Žel bohu přišlo příliš pozdě. V době, kdy přišla na svět nejstarší dcera Marie Tereza už ve Francii začínalo pomalu houstnout ovzduší...
Čím se vlastně Marie Antoinetta tak provinila, že nakonec skončila pod ostřím gilotiny? Odpověď je snadná - byla příliš vidět. Tradiční role přisouzená francouzským královnám byla stát v pozadí, neukazovat se a nepředvádět. Jediným životním cílem těchto žen bylo porodit dostatečné množství synů, aby zajistily pokračování dynastie. Marie Antoinetta se však s touto rolí odmítla smířit, navíc ani neměla děti, v nichž by se mohla realizovat. Nevědomky tak sama sobě přisoudila spíše pozici královské milenky, ženy, jíž celá společnost opovrhuje. To nemohlo skončit dobře.

Třetí díl, na rozdíl od předchozích dvou, nás přenáší přímo do současnosti Marie Antoinetty. Už nevypráví příběh svého života jako člověk, který to všechno zažil a nyní může s odstupem času hodnotit. Tentokrát se ocitá přímo v centru dění. Kolem ní zuří krvavá revoluce a ona se musí vypořádat s novým postavením. Její život se tak stává chůzí po velmi tenkém ledě a je jen otázkou, kdy se prolomí. Vzhledem k zpřítomnění událostí je tentokrát minulý čas vyprávění nahrazen časem přítomným.
Na stránkách románu opět ožívají známí hrdinové. Historické postavy vylézají škatulek, které jim přisoudila moderní historiografie, a ožívají před čtenářovýma očima. Je na nás jestli se necháme unést do období neklidných revolučních let a prožijeme to všechno spolu s hrdiny. Jejich osudy totiž nutně vyvolávají reakce a má zato, že jen skutečný necita by neprojevil aspoň trochu soucitu nad jejich strádáním.

Závěrečný díl historické trilogie je důstojnou tečkou za celou sérií. Juliet Greyová si dala skutečně mravenčí práci, aby vyhledala všechny zajímavé detaily ze života královského francouzského páru a na celkovém rozsahu více než 1000 stran nám tak vykreslila působivý obraz Francie na sklonku 18. století se všemi jejími klady i zápory. Řada drobných detailů a banálních epizod dotvářejí prostředí země, která po celá staletí udávala módní tón.
Pokud jste příznivci historie, životní příběh Marie Antoinetty, poslední francouzské královny, si vás nepochybně získá. A pokud ne, možná vás to přiměje se o historii trochu zajímat. I kdybyste si nepřečetli víc, než Marii Antoinettu ve třech dějstvích. Byla by totiž velká škoda tuhle trilogii minout.

Tímto děkuji nakladatelství Domino za poskytnutí recenzního výtisku.
Knihu si můžete zakoupit zde.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama