Fenomén jménem... kniha

3. března 2014 v 22:19 | C.ind.ere.lla |  Články
Milujeme čtení a proto si neustále kupujeme nové a nové knihy. Někdy nám nový kousek někdo doporučí, jindy nás zaujme originální obálka a poustavá anotace. Každý z nás má jiný vkus a čte jiné příběhy. O tom už tu ostatně jeden článek byl. :) Já bych se však chtěla zabývat něčím trošku jiným. Jak se to stane, že některá kniha začne trhat rekordy prodejnosti? Co je na ní tak fascinujícího, aby odstartovala celosvětové šílenství a svému autorovi zajistila nesmrtelnost? Seznamte se - přichází knižní fenomén.

Nálepka besteseller nemusí ještě nutně znamenat i fenomén. Knih, které se výborně prodávají, jsou mraky. Jsou však příběhy, které dokázaly ve své době rozpoutat hotové šílenství. A u některých vlastně ještě ani nepominulo. Jak se jim to povedlo? Je těžké najít jediný faktor, který by knihu měnil ve fenomén své doby. Osobně si myslím, že tím hlavním je štěstí a správné načasování. Přijít v pravou chvíli na trh s něčím novým, po čem je skrytá poptávka. Tedy s něčím, co si spousta lidí podvědomě touží přečíst, jen o tom ještě neví. Potom už stačí málo a kniha se vyhřívá na předních příčkách žebříčků prodejnosti. Pojďme se podívat na několik fenoménů, kterými se pyšní i moje knihovnička a které v době svého vzniku vyvolali doslova šílenství.

Harry Potter
Asi není pochyb o tom, že když se na pultech objevil brýlatý čaroděj s jizvou na čele, vyvolal naprostou eufórii. Rowlingová svůj příběh vytvořila ve vlaku (nebo spíš prvotní nápad), a pak jej začala nabízet jednotlivým britským nakladatelstvím. Neúspěšně. Konečně jedno malé a nepříliš známé vydavatelství souhlasilo, že dá začínající autorce šanci a knihu vydalo. Kdo by si byl pomyslel, že to bude takový úspěch? Všichni, kteří předtím Rowlingovou odmítli, si museli začít rvát vlasy. Vždyť Harry Potter začal vydělávat částky s nehorázným počtem nul.
Moc dobře si pamatuju na dobu, kdy fenomén Harry Potter přišel na scénu. Byla jse tehdy ještě dítko školou povinné a příběh si mě získal. Četla jsem všechny díly, dokonce několikrát, viděla všechny filmy a na každý se náležitě těšila, dokonce jsem i obehrála většinu počítačových her. V době nejdelších prodlev - tedy mezi šestým a sedmým dílem, jsem podlehla fenomén fan fiction a vymýšlela si své vlastní příběhy z Bradavic...
A co je na tom nejvíc fascinující? Že tenhle nápad nejspíš ještě hodně dlouho (pokud vůbec někdy) nic nepřekoná. Harry Potter žije dál, čtenáři všech generací ho rádi čtou, objevují ho nebo se k němu vracejí. Tisíce dětí po celém světě sní o tom, že na jejich okno zaťuká sova s dopisem a vyzve je ke studiu v Bradavicích. Svět Harryho Pottera se stal až neskutečně skutečným. Je to příběh, který žije v nás, a bude to tak už navždy.

Stmívání
Ano, jsem si vědoma toho, že většina lidí je přímo alergická na název Stmívání, blýskající upíry vegetariány a dokonale krásného Edwarda. A přesto dokázalo Stmívání rozpoutat horečku mezi náctiletými a otevřelo trh pro spoustu dalších knih s upírskou tematikou. Podobné knihy možná vycházely i přetím, ale rozhodně po nich nebyla tak masová poptávka. Teprve Stephenie Meyerová se svojí tetralogií nakročila k objevení nových nadpřirozených oblíbenců.
Nečekám, že mě řada z vás pochopí a ani vás o to nežádám, ale přiznávám, že i mně se Stmívání ve své době líbilo. Byla jsem tenkrát čerstvá středoškolačka, která oslavila šestnáctiny a románek mezi dokonalým upírem Edwardem a nešikovnou Bellou mi jednoduše sednul. Knížka se výborně četla, nevyžadovala žádné hlubokomyslné úvahy a prezentovala něco, co se do té doby na knižním trhu neobjevilo. Nebo přinejmenším ne v této podobě. O oblíbenosti svědčí i fakt, že kniha se dostala do první dvanáctky v české verzi ankety Kniha mého srdce.

A teď z trochu jiného soudku. Přesuňme se na půdu, která přísluší spíše dospělým.

Padesát odstínů...
Příběh inspirovaný Stmíváním, který nejprve vycházel na internetu a následně se dočkal i své knižní verze. Román nabitý erotikou a dost zvrácenými sexuálními praktikami, který však nadšeně hltají čtenářky všech věkových kategorií po celém světě. A důvod? Která naprosto obyčejná žena by nechtěla randit s neobyčejným milionářem? Je to taková pohádka pro dospělé, náznak toho, že všechno je možné a zázraky se dějí. A navíc je tam vážně hodně sexu.
Ať se nám to líbí nebo ne, žijeme v době, kde sex prostě prodává. Čím zvrhlejší a drsnější, tím lepší. Ženy jsou znuděné domácí rutinou, a protože jejich drahé polovičky většinou nemají příliš experimentátorské sklony, musí si o tom, co všechno je v posteli (a nejen tam) možné aspoň přečíst. A že je to téma vděčné je jasné už z počtu erotických románů, které najednou začaly vycházet. Teď už jen přimět i muže, aby se do nich začetli...




Šifra mistra Leonarda
Trochu starší kousek, který však měl na svědomí významný otřes v křesťanském světě. Dan Brown totiž na stránkách svého románu rozehrál troufalou hru s lidskostí Ježíše Krista a vyvolal tím naprostou senzaci. Katolická církev totiž už léta prosazuje určitou doktrínu. Když se potom jakýsi americký pisálek rozhodne stojaté hladiny křesťanské věrouky rozvířit, je najednou oheň na střeše. Browna však jeho odvaha zahrávat si s ohněm katapultovala na přední příčky prodejnosti a zajistila mu v jistém smyslu nesmrtelnost.
Americký autor, který před Šifrou publikoval už několik knih, ale teprve po vydání druhého dobrodružství symbologa Langdona se po nich strhla poptávka. A málem taky soudní pře o to, kdo vlastně s hypotézou Kristovy smrtelnosti přišel jako první. Ještě teď si vzpomínám na články kolující po internetu a žabomyší války mezi znepřátelenými autory.





Když si to sečteme, jsme vlastně zase na začátku. Neexistuje vlastně žádné objektivní kritérium, podle něhož bychom poznali knižní fenomén. Většina knih, která tohoto označení dosáhne vlastně ani nemá valnou literární kvalitu. Co si budeme nalhávat, ani jeden z předložených titulů by Nobelovu cenu nevyhrál. Ale copak na tom záleží, když se knihy dobře prodávají a jejich autoři mají zajištěnou prodejnost čehokoliv dalšího, co kdy napíšou, i kdyby to byl jen nákupní seznam. Tak čtení zdar!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Owlie Owlie | Web | 3. března 2014 v 22:28 | Reagovat

Zajímavé zamyšlení :) Na Harrym jsem vyrostla, Šifru jsem viděla, Stmívání i Šeď šli mimo mě..Nálepku bestseller vysloveně nesnáším. Pro každého je ta TOP nějaká jiná, a často, když se člověk nechá ovlivnit velkým nápisem bestseller, bývá zklamaný..

2 Aeven Aeven | Web | 3. března 2014 v 22:33 | Reagovat

Stmívaní se mi taky líbilo, jenom ne ten film, protože mi neseděl do knížek, ale to už tak bývá. :D U HP jsem v knížkách nikdy nedokázala dostat dál než k druhému dílu, který je můj oblíbený jak knižně tak filmově, ale HP znám teda spíše jako filmy no. 50 shades jsem četla jako e-knihu asi do půlky potom jsem se na to vybodla a četla Mistra a Markétku, film jsem ještě neviděla a Šifra mistra jsem nečetla ani neviděla. :D

3 Wayll Wayll | Web | 3. března 2014 v 22:39 | Reagovat

Skvělý článek :) naprosto souhlasím,jen bych možná přidala ještě Hunger Games (i když uznávám, že takový fenomén jako HP to není :D). Jsem šíleně hrdá na to, že právě my si můžeme říkat generace Harryho Pottera :)
Jinak Stmívání jsem taky nehorázně milovala, naštěstí mě to tak po 2 letech přešlo :D
Šifru mistra Leonarda máme doma, takže si ji kdesi v nejasné budoucnosti určitě přečtu :D
A co se týče 50 Shades - dočetla jsem to do půlky a nemůžu si pomoct, ať bych chtěla sebevíc, ale odsuzovala jsem to, odsuzuju a odsuzovat budu. Neleze mi do hlavy, co je právě na téhle knížce tak výjimečného. Jestli ty ženské chtějí sex, tak ať si přečtou kteroukoli fanfikci třeba právě na HP - a troufám si říct, že ta bude mít mnohem větší kvalitu než 50 Odstínů. :D

4 Bastera Bastera | Web | 4. března 2014 v 8:35 | Reagovat

Zajímavý článek. Je hrozně těžké předvídat trh s knihami a říct jak to, že se z něčeho stal fenomén. Nálepka bestseller mi přijde dost ošemetná a hodně se s ní plýtvá, pak je člověk zklamaný, že jde o zcela obyčejný příběh. Taky di myslím, že fenomén Harryho málo cp překoná já na něm vyrůstala a jako Ty nevynechám jediný film a ke knize se často vracím :) Šifra se mi líbila, ale zas takové šílenství to nebylo. Stmívání a 50 shades jde mimo mě :)

5 Mirimë (Karolína K. 44) Mirimë (Karolína K. 44) | Web | 4. března 2014 v 11:01 | Reagovat

Ahojky :).
Rozhodně zajímavý článek :). Taky myslím, že Harryho jen tak nic nepřekoná, určitě bude fentoménem ještě pár dalších let nebo desetiletí :).
Šifra mi jak velký fenomén nepřijde, i když ten nápad s Ježíšovou smrtelností, s obrazem Poslední večeře a tím, že JK má potomky, je velmi poutavý. Do tohoto článku bych ještě přidala Hunger Games... Do té doby, než přišly, se dystropie téměř nepsaly... teď je z nich prý nejpsanější žánr :).
No a pak bych možná také přidala Pána prstenů... :)

P. S. Je mi čtrnáct let a před několika týdny se mi vydala fantasy kniha jménem Poslání. Pokud chceš zjistit víc, můžeš se podívat na můj blog :D.

6 C.ind.ere.lla C.ind.ere.lla | Web | 4. března 2014 v 18:13 | Reagovat

[1]: Třeba k Harrymu Potterovi jsem se dostala ještě předtím, než vypuklo to pravé šílenství. Táta přinesl první tři díly, protože mu to někdo doporučil, a když jsem to četla prvně, netušila jsem, jak to jednou zamává knižním světem. Všeobecně nálepku bestseller taky nemám ráda. Snažím se nakupovat spíš podle toho, co mě zaujme. I tak vychází mraky knih.

[2]: Já se momentálně snažím probojovat třetím díle 50 Shades a nějak se mi to nedaří :D A to strašili, že by mohlo vyjít ještě pokračování.

[3]: O HG jsem uvažovala, ale pak jsem je vyřadila. Sice tak nějak odstartovaly fenomén dystopií, ale chvíli to trvalo. Mám skoro pocit, že víc se o téhle knížce začalo mluvit až s příchodem prvního filmu do kin.
Fifty Shades je naprosto braková literatura a sama sobě se divím, že to ještě vůbec čtu. Taky tak nějak nechápu, co přesně se na tom těm ženám líbí. Protože většina sexu mi tam připadá dost zvrhlá a ani nemám chuť si to představovat, natož pak zkoušet.

[4]: Já si pamatuju především aféru ohledně toho, kdo je autorem toho námětu s Ježíšovou smrtelností. To se řešilo strašně dlouho. A je pravda, že právě díky Šifře si Brown zajistil prodejnost všech svých dalších knih, bez ohledu na jejich kvalitu.

[5]: Jak už jsem psala výš, v době, kdy Šifra vyšla, se kolem ní strhl docela poprask. Ještě pořád to mám v živé paměti a to už to je tak osm let zpátky. (Začínám si připadat nějak stará :D)
Pán prstenů byl ve své době asi taky fenoménem, ale popravdě, klasická fantasy není právě můj žánr. Takže přestože jsem knihy četla, šlo to tak trochu mimo mě.
Že ti vyšla knížka vím, už to sem píšeš asi potřetí ;) Ráda dávám šanci začínajícím českým autorům, protože myslím, že by se měli podporovat, takže se pokusím si tvoji knížku opatřit. ;)

7 Melindaaaa Melindaaaa | Web | 9. března 2014 v 10:32 | Reagovat

Moc pěkně napsané zamyšlení :)
Kdo ve věku kolem 20 by mohl říct křivé slovo o Harry Potterovi? Samozřejmě, že jsem taky jedna z těch, kdo rostl spolu s Harrym (myslím, že mi bylo 10, když jemu bylo 11 :))A čtu je samozřejmě doteď :) Myslím, že nakladatelství, která to J.K. nevydaly se zpětně musely skutečně dost chytat za hlavu :D. Stmívání jsem zas tak nepropadla, nicméně knížky se mi četly dost dobře, film jsem viděla jen jeden a nebavil mě. Ale je mi smutno, když je někdo, komu se to dřív líbilo a teď tvrdí, že je to hnus a brak, jen proto, že další lidi říkají že je to brak. Co to je, když si člověk ani nestojí za něčím, po čem dřív šílel? :)
50 shades jsem ještě nečetla, ale chci si to přečíst, pokud bych to měla zkritizovat, protože kritizovat něco o čem nic nevím je asi stejně hloupé, jako otočit se zády k něčemu, co se mi líbilo :)
Od Dana Browna mám radši knihy, co se netýkají Langdona, jako Digitální pevnost :)

8 C.ind.ere.lla C.ind.ere.lla | Web | 9. března 2014 v 12:39 | Reagovat

[7]: Souhlasím s tebou. Vím, že spousta lidí si třeba řekne, že jsem literární barbar, ale mě se prostě Stmívání líbilo. Navíc mám pocit, že řada knih, které dneska vycházejí jsou stejné ne-li horší kvality.
Popravdě, moje nejoblíbenější kniha od Browna je právě Digitální pevnost. Ty ostatní si taky ráda přečtu, ale tahle mi sedla asi nejvíc. :)

9 Melindaaaa Melindaaaa | E-mail | Web | 21. března 2014 v 10:20 | Reagovat

[8]: Mně se právě náhodou líbí, že se k tomu přiznáš, protože to podle mě hodně vypovídá o tom, jaký jsi člověk, když si prostě stojíš za svými názory :) A taky se mi nejvíc líbila Digitální pevnost. Pavučina lží nebyla špatná, ale Digitální pevnost jsem holt četla jako první, takže se mi líbia nejvíc :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama