Povinná četba aneb noční můra většiny školáků

19. září 2013 v 14:35 | Frozie |  Články
Zdravím! Dneska nečekejte žádnou recenzi, rozhodla jsem se přispět takovou menší úvahou. Nad tímhle tématem přemýšlím už delší dobu a dneska jsem se konečně odhodlala ho přenést "na papír"


"Bylo, nebylo"... kdo v dětství před spaním slýchaval tuhle frázi, rozhodně ho musel mít krásné. Už odnepaměti se malým dětem předčítá před spaním pohádka nebo jiný zajímavý příběh, který buduje jejich fantazii, a hlavně, rozvíjí jejich vztah ke knihám. Po pár letech si děti knížky otevřou sami, a začtou se do složitějších frází než je "Máma mele maso" a "Ema má mák". Sami začnou přelouskávat pohádkové příběhy plné barev a fantazie. Některé se stanou pravidelným inventářem dětského oddělení v městské knihovně, jiné si vystačí s domácími zásobami. Přesto se ale vetšina mladších školáků ráda uchyluje do světa knih.

Pak ale přichází přesun na druhý stupeň základní školy (v mnohých případech na osmileté gymnázium) a s tím i papírek s povinnou četbou. Opravdu ráda bych věděla, kdo ty seznamy vymýšlel. A hlavně za jakým účelem. Protože probudit v dětech zájem o četbu nových knih, to rozhodně není. Číst totiž v primě Babičku a v sekundě rovnou F.L. Věka je víc než nenormální. A právě v tuhle chvíli přichází přelom. Znechuceni tím, co všechno musí studenti přečíst, a že se rok od roku seznamy horší, radši zanevřou na knihy úplně. Zapomenou na to, jak rádi v dětství listovali barevnými stránkami a na dlouhé hodiny se nořili do fantazijních světů.

Mnozí se k četbě v budoucnu vrátí, ale je bohužel spousta těch, kterým školní četba naprosto znechutila četbu
obecně. A není to tak trochu škoda? Co kdyby se prostě vypustily ze školních seznamů knihy, které jsou nenáviděny po celé generace a naopak nahradily knihami, které jsou pro mladé žáky mnohem čtivější? Ale jak to tak bývá se vším, výměna jedné knížky nic neřeší. Změnit se hlavně musí myšlení některých kantorů. Můžu dát jednoduchý příklad z naší školy. Do Kánonu literatury se nám sice dostal Pán prstenů, ale žádný učitel nám ho k maturitní četbě nedovolí... je to přece jen nějaká fantasy literatura. Tedy určitě brak. Aby se do Kánonu přidal Harry Potter, který podle mě patří k základním pilířům dětské literatury, snad ani nebudu doufat. Možná se u svých vnoučat dočkám...

Knihy, které jsou označovany jako povinná četba jsou zkrátka něco, k čemu musí dojít každý sám. Někdo je objeví v patnácti, někdo ve třiceti a někdo vůbec. Ale na tom přece vůbec nezáleží. Je jedno jestli čteme po večerech Dostojevského Zločin a trest nebo Harryho Pottera. To z nás přece nedělá méně inteligentního čtenáře.

Povinná četba je zkátka něco, co bylo je a bude strašákem všech školou povinných dětí. Každý si tím musí nějak projít, zvlášť s konceptem státní maturity. Já osobně jsem obdivovatelem klasických děl nikdy nebyla, a i když si nějakou tu klasiku typu Austenové, Fitzgeralda nebo Orwella ráda přečtu, vždy se radši uchýlím ke svým oblíbeným kníhám. Možná jsou to braky, ale vždy jsem je aspoň dokázala dočíst do konce :)




A co vy? Jak to máte s povinnou četbou? Čtete ji rádi nebo ji naopak nemůžete vůbec vystát? A máte ve škole nějakého pokrokového učitele, který vidí, že Babička už je dávno passé?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nikol Nikol | 19. září 2013 v 15:31 | Reagovat

Povinnou četbu nesnáším. Proto naše češtinářka řekla, že každý přečte jen jednu knihu ročně a uděláme si rozbor společně. :-)  Takže to se dá. Máme poměrně mladou učitelku, takže ani po nás nechtěla Bídníky, či Babičku. Rozdala všem útlé knihy. :D :-)

2 Rodaw Rodaw | E-mail | Web | 19. září 2013 v 16:49 | Reagovat

Moc pěkně napsaný článek, rozhodně mne zaujal :) Abych se přiznala, povinnou četbu jsem začala číst právě dneska, takže jsem Tvůj článek objevila v tu nejlepší chvíli :o)
Naše škola má podle mého názoru docela špatný výběr knih. Samé klasiky. Pán prstenů, Harry Potter, Austenová, Brown.. o tom se mi může ledatak zdát.
Zrovna teď čtu NA ZÁPADNÍ FRONTĚ KLID. To tedy musím uznat, že se mi líbí. Každopádně mám na povinnou četbu stejný názor, jako Ty :-)

3 Frozie Frozie | Web | 19. září 2013 v 17:42 | Reagovat

[1]: Tak to máte super ;) My jsme nikdy neměli nijak hrouznou češtinářku, ale pak nám ji změnili za tu, která se vyžívá v české literatuře 19. století. Což je pro mě opravdu děs :D

[2]: Myslím, že naše školy na tom budou hodně podobně ;)
Remarque zrovna patří k autorům, kteří mi nevadí a přečetla jsem je s chutí. Spíš opravdu nemám ráda české klasiky (i když jsem normálně hrdá Češka :D)

4 sylfida sylfida | Web | 5. října 2013 v 17:46 | Reagovat

Podělím se o zkušenost: měla jsem výjimečnou situaci, ZŠ jsem odchodila doma s individuálním plánem, měla jsem tím i víc času na koníčky, a protože jsem knihy milovala, nějak jsem načetla prakticky všechno, co se později objevilo v literatuře "povinné" na gymplu. Jde i o přístup rodiny. Třeba Babičku mi moje babička předčítala, když mi bylo tak šest sedm a čekaly jsme někde u doktora, bylo to pro mne jako pohádka. A Kytici mi dědeček recitoval už asi v pěti letech, takže jak jsem se naučila číst, začala jsem se sama básničky učit, aspoň moje oblíbené pasáže. Od některých knih mě pak naopak odrazovali, že jsem na ně ještě malá nebo mladá. :-D Věřím, že direktiva ve škole dovede znechutit. Ale přijde mi škoda, že by se o tom děti a studenti vůbec neměli dozvědět, že existují i staří pěkní autoři. Nenáviděné 19. století je plné hezkých věcí, jen se nesmí vnucovat. Na gymplu jsem Zapadlé vlastence, Vesnický román nebo Mlhy na blatech četla jako milostné romány a byla jsem napjatá, jak to s hrdiny dopadne (a u realismu je fajn, že člověk do poslední chvíle skutečně nevěděl, jestli to nedopadne špatně, jako třeba Vesnický román).
Ale jinak samozřejmě zaplať pánbu, když čtou děti dneska alespoň něco. Jen se bojím, že když se seznam doporučené literatury zruší, tak nová generace nebude znát už žádné knihy. Podle mě není možné oddělit současnost od minulosti a docenit tedy moderní literaturu bez toho, aby člověk ochutnal něco z té starší, i když se mu to líbit nebude...

5 Frozie Frozie | Web | 6. října 2013 v 10:30 | Reagovat

[4]:
On ten článek možná vyzněl úplně jinak, než jsem původně chtěla. Rozhodně si myslím, že vzdělaný člověk musí znát každé období literatury a ne jen Harryho Pottera. Jenže na to spousta lidí přijde až mnohem později ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama