J. K. Rowling - Prázdné místo

31. května 2013 v 16:10 | Frozie |  Ostatní
Tak konečně i náš blog přichází s recenzí na román z pera známé J. K. Rowling. Četli jste Prázdné místo? Co na něj říkáte?


Nakladatelství: PLUS
Rok vydání: 2013
Počet stran: 544

Oficiální anotace: Prázdné místo je velkolepý a skvěle napsaný román o soudobé společnosti. Rowlingová vytvořila fascinující svět, v jehož postavách zaručeně rozpoznáte své vlastní sousedy. Šarvátky i divoké střety, jež otřásají životem lidí v Pagfordu, jsou plné vášní, které zasahují i každého z nás.
Po nenadálé smrti čtyřicátníka Barryho Fairbrothera zůstane Pagford v šoku. Je to zdánlivě idylické anglické městečko s dlážděným náměstím a starobylým opatstvím, ale za hezkou fasádou zuří tichá válka. Bohatí válčí s chudými, teenageři s rodiči, manželky s manželi, učitelé se žáky.
Pagford rozhodně není tím, čím se zprvu zdá. Prázdné místo, které po Barrym zůstane v městské radě, se brzy stane katalyzátorem největší války, jakou město zažilo. Kdo bude triumfovat ve volbách provázených vášněmi, pokrytectvím a nečekanými odhaleními? Brilantně napsaná kniha, která je autorčiným prvním románem pro dospělé čtenáře, zároveň nutí k přemýšlení a na každé své stránce znovu a znovu překvapuje.


Moje hodnocení: 87%
J. K. Rowling. Jméno v dnešní době natolik známé, že věřím, že pokud bych ho vyslovila kdekoli na světě, děti by věděli, o koho se jedná. Vždyť Rowling vytvořila příběh celosvětově natolik oblíbený, že není možné ji neznat. Vždyť její obrýlený hrdina si našel miliony čtenářů a fanoušků po celém světě.

Ale vše jednou končí a skončila i sága o Harrym Potterovi. A Rowling se hrdě pustila do psaní dalších knih, naprosto oproštěná od fenoménu, který vytvořila a s vědomím, že úspěch Harryho Pottera už nepřekoná. A opravdu nepřekonala. Vždyť Prázdné místo rozhodně není pohádkovou knížkou pro děti. Je to příběh, který je nesmírně drsný… zato ale pravdivý. Vždyť vypráví o samotném životě.

Vítejte v Pagfordu! V malebném, anglickém městečku s pomníkem na náměstí, kvetoucími stromy a truhlíky květin za okny dokonalých domků. Vše by se zdálo idylické, nebýt nedalekých Polí. Části, kterou tvoří špinavé a zdevastované domy obývané sociální spodinou. Části, kde je násilí, sex a drogy na denním pořádku.

Pagford je zároveň typickým maloměstem. Každý zná každého a pomluva je zde tou nejostřejší zbraní. Všichni mají toho svého pověstného kostlivce ve skříni, kterého se snaží před ostatními utajit.

"Opravdu?" opáčila Kay. "Je to ten samý princip."
"No ano, podle mě je právě v principech někdy ten problém" ozval se Miles. "Často je pořeba spíš trocha selského rozumu."
"Tak lidé obvykle nazývají své předsudky," opáčila mu Kay.
(str. 246)

Pozdvižení nastane, když jeden z radních - Barry Fairbrother nenadále zemře. Zatímco jedna polovina města ho
zbožňovala, druhá ho s chutí proklínala. A po celý příběh můžeme pozorovat, jak to zamíchá se vztahy mezi obyvateli.

Barry Fairbrother. Člověk, který se z absolutního dna dokázal vypracovat na váženého obyvatele Pagfordu a jednoho z radních. Člověk, který pochází z nedalekých, přesto obyvateli zatracovaných Polí. Barry nám ukazuje, že pokud člověk chce a má dostatečné odhodlání na to, změnit svůj život, nic mu jeho plány nepřekazí. Celou svou politickou kariéru bojoval za Pole a hlavně za jeho obyvatele. Protože každý, nehledě na prostředí, ze kterého pochází, si zaslouží dostat šanci.

Jenže Barry je mrtvý a v městečku se strhává boj o místo, které Barry zanechal. A tak se několik kandidátů pustí do boje, aby mohli zaujmout prázdné místo v městské radě a stát se tak rozhodujícím hlasem, ohledně Polí.

Prázdné místo je perfektním románem o obyčejných lidech. Protože si můžeme namlouvat, co chceme, ale nikdo z nás není dokonalý. I když se o to kolikrát snažíme, každý máme dobré a špatné vlastnosti. Nikdo z nás nemá jen jednu barvu. A o tom to je. To je život, protože kdybychom nebyli černobílí, přestali bychom býti lidmi.





To obtížné, ale úžasné bylo být tím, kým člověk doopravdy je, i kdyby to znamenalo být krutý a nebezpečný. Když člověk to zvíře, kterým byl, neskrýval, byla v tom odvaha. Na druhou stranu bylo třeba se vyhnout předstírání, že je člověk horší než ve skutečnosti: kdyby tohle dělal a začal přehánět nebo hrát, byl by z něj jen další Přihrádka, zrovna takový lhář a pokrytec.
(str. 86)

J. K. napsala román, který vás donutí přemýšlet. Přemýšlet nad charaktery a vlastnostmi všech postav. Příběh je dlouhý, mnohdy detailní, ale přesto propojený a vy si ho určitě oblíbíte stejně jako já.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 eM. eM. | Web | 1. června 2013 v 15:15 | Reagovat

Prádné místo jsem četla, i když zatím jenom anglicky. Teď ho mám doma i česky a jsem na něj celkem zvědavá. Docela mě překvapilo, jak drsná ta knížka je, ale líbila se mi.:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama