Christy Raedeke - Mayské proroctví: Zápas o osud lidstva

11. září 2012 v 21:47 | C.ind.ere.lla |  Young Adult
Recenze na knižní novinku.

Rok vydání: 2012
Nakladatelství: FRAGMENT
Počet stran: 320
Série: Mayské proroctví
Díl: první

Oficiální anotace: Šestnáctiletá Caity odhalí význam podivných znaků vyřezaných v obložení svého pokoje. Jde o dávné mayské proroctví, které jí přisuzuje důležitou roli v osudu lidstva. Bude mít dostatek sil a především odvahy vzít na sebe nelehký a nebezpečný úkol?


Moje hodnocení: 70%
Blíží se ono osudne datum - 21. prosinec 2012 - den, kdy má náš svět skončit. Co přesně to znamená, nikdo neví, přesto se lidé poslední dobou z nepochopitelného důvodu zabývají všemožnými konspiračními teoriemi o tom, co nás čeká a nemine. A protože všechno, co s Mayi a rokem 2012 souvisí, prostě letí, rozhodl se FRAGMENT vsadit na žhavou kartu a vydat dva roky starou knihu americké milovnice záhad Christy Raedeke.

Záhada kam se podíváš aneb na hradě Breidablik
Hlavní hrdinka Caity Mac Firelandová je typickým americkým teenagarem navštěvujícím prestižní školu, která se vydá na prázdniny do Evropy. Její rodiče, mimochodem géniové na všemožné kódovací systémy a šifry, totiž čirou náhodou zdědí prastarý hrad ve Skotsku, který je opředen řadou záhad. A právě tady objeví Caity něco, co by rozhodně nečekala - tajemnou komnatu, která sousedí přímo s jejím pokojem a od které má, čirou náhodou, klíč. Zdá se vám těch náhod trochu moc? Věřte, že to je teprve začátek.
Dívka si na hradě pomalu zvyká, její rodiče mezitím snovají velké plány, jak své nové sídlo promění ve stylový hotýlek. Během svých pobytů v tajné místnosti objeví na zdi zvláštní znaky. Rozhodne se jim přijít na kloub a právě tím rozjede kolotoč zcela nečekaných událostí.

Mayové ve Skotsku? A proč ne.
Světe div, znaky na zdi mají svůj prapůvod v mayské kultuře a navíc se ukáže, že je to dávné proroctví hovořící právě o zimním slunovratu 2012, o dni, kdy má dojít k obrodě současného světa. Nikdo neví, co přijde, všichni se však shodují na tom, že se bude jednat o podstatnou změnu v lidském myšlení. Jejími nositeli budou především mladí, napřed je však nutné poučit je. A kdo to provede? Ano, samozřejmě, že Caity. Její jméno a datum narození jsou totiž v tejemné šifře rovněž zmíněny.

Bez kluků to prostě nejde...
...a čím hezčí, tím lepší. Jaký by to byl příběh, kdyby se v něm neobjevil alespoň jeden ďábelsky pěkný mladík, který by z fleku mohl pózovat pro katalogy Calvina Kleina. Jmenuje se Alex, je tak maximálně o rok starší než Caity a ta je do něj pochopitelně celá pryč. Soudě podle Alexových reakcí, ani ona jemu není úplně lhostejná, kdo by však čekal nějakou zvláštní romantiku, bude zklamán. Ústřední párek se zatím jenom vrhá do extrémních až absurdních situací a vzájemně si tím dokazuje přízeň.

Já jsem aneb ich-forma v čase přítomném
Za mě jedno velké mínus. Nemám nic proti přítomnému času ani proti ich-formě, tady mi ale z nějakého důvodu překážely. Možná to bylo kombinací, možná stylem, jakým je kniha napsaná, každopádně mi chvilku trvalo se s tímhle stylem vyjadřování sžít. Pokud si jednou zvyknete, už vás to neruší, obvykle to však trochu času zabere. Pokud jde o další jazykové prostředky, jsou zcela poplatné prostředí, v němž se příběh odehrává i věku jeho protagonistů. Občas zazní nějaké to moudro, proroctví je potom napsáno natolik symbolicky a nesrozumitelně, aby z něj čtenář neměl šanci pochopit ani ň. Pomineme-li zmíněné jméno hlavní hrdinky.

Zápas o osud lidstva začal; a jak to dopadne?
Na to si budeme muset počkat. Současní autoři mají jeden nepěkný zlozvyk - vypisovat se z omezené zápletky v několika dílech. Christy Raedeke a její hrdinové tak rozhodně ještě neřekli poslední slovo. Jak to bude pokračovat se tak dočteme až v dalším díle. Kdo ví, možná se ho dočkáme ještě před tolik obávaným "koncem světa". A pokud ne, aspoň budeme moci s čistou hlavou a nohami v teple posoudit, jak moc se autorčina fantazie odchýlila od skutečnosti.

Tímto děkuji nakladatelství FRAGMENT za poskytnutí recenzního výtisku.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lady Fashion Lady Fashion | Web | 11. září 2012 v 21:55 | Reagovat

Ahoooj .. založila jsem si nový blog a tak bych byl ráda kdybys zašla a nechala nějaký ten komentář s názorem na můj blog :))=))

2 myanmar myanmar | Web | 12. září 2012 v 17:57 | Reagovat

Fakt je, že už podle anotace se mi k téhle knize ich - přítomné vyprávění nehodí...já navíc tenhle styl vyprávění nemám moc ráda, protože mám dojem, jako by mi někdo cpal myšlenky, které nemám... (nevím, jestli je ta poslední věta pochopitelná, ale sažila jsem se .)) :D

3 C.ind.ere.lla C.ind.ere.lla | Web | 12. září 2012 v 22:09 | Reagovat

[2]: Souhlasím s tebou :) Netvrdím, že mi ich forma a přítomný čas vyloženě vadí, někdy jsou použity dobře, ale většinou mě to dost rozčiluje.

4 nel-ly nel-ly | Web | 4. října 2012 v 22:50 | Reagovat

tak tohle jsem v nabídce recenzních výtisků vynechala... a asi ani nelituju
je škoda, že i přes originální nápady to většinou vždcyky dopadne v podstatě stejně

5 Eva Eva | 5. ledna 2013 v 13:58 | Reagovat

Mě se ta kniha moc líbí, takže nevim co vás některý žere lidi :-P

6 Šárka Šárka | 16. června 2013 v 19:06 | Reagovat

Já nějak nevím. Tuhle knížku jsem měla půjčenou z knihovny a přesto, že to normálně nedělám, jsem ji nedočetla a skončila tak na 20. stránce. Pravděpodobně byla dál lepší, ale mně to od začátku přišlo jako mix všemožných knižních klišé - teenagerka náhodou na starém hradě, náhodou jim ho odkázal bohatý strýček (snad si to dobře pamatuju...), náhodou jsou její rodiče odborníci na luštění záhad, náhodou má v pokoji tajemnou komnatu a náhodou v ní byla opice (Přesně u toho jsem si říkala: "No ne, pravdu?? Nemohla najít ěco exotičtějšího...Ne vážně, prostě "Proč vždycky opice?!?" )Jasně nemám do toho co říkat, když jsem to nečetla celé (A pravděpodobně si ji půjčím znovu - díky tvojí recenzi, abych ji dočetla..), ale já mám ráda nové nápady, zvláštnosti a podobně a tady?!? No nic, tak já to s ní ještě jednou zkusím, schválně jestli se dostanu přes 30 stran...

7 C.ind.ere.lla C.ind.ere.lla | Web | 16. června 2013 v 19:25 | Reagovat

[6]: Abych byla upřímná, já tuhle knihu dočetla jenom proto, že jsem ji získala jako recenzní výtisk. Ten styl mi nějak neseděl, žádná zvláštní bomba to není. Ale na druhou stranu, číst se nechá a jsem docela zvědavá, jak to nakonec celé skončí. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama