Knižní zpověď - 1. část: Od kolébky do školy

25. srpna 2012 v 10:00 | C.ind.ere.lla |  Knižní zpověď
První část knižní zpovědi aneb jak knížky provázely mé dětství :)



1. Jsi knižní typ?
Jde o to, co přesně to znamená. Knižní typ? Předpokládám, že ano. Knížky jsou pevnou součástí mého života, nedokážu si představit, že bych se musela obejít bez nich.

2. A co tvoji rodiče a příbuzní?
Upřímně, jsme celkem knihomolská rodinka :). Ke čtení mě přivedli rodiče, takže je celkem logické, že oni čtou. A knížkám holduje i moje mladší sestra. Co se vzdálenější rodiny týče, sem tam čtou všichni, ale s tím knihomolstvím bych to u nich nepřeháněla.

3. A vrstevníci?
Jak kteří. Jsou takoví, jako moje sestra, kteří čtou rádi a skoro pořád. A pak je tu ta větší část, která knihu otevře jen když musí a to se při tom ještě šklebí. Dnešní doba je spíš počítačová, knížkám se moc neholduje. Nemluvě o tom, že filmová studia dneska natočí prakticky cokoliv. I když výsledek není vždy ideální.

4. Vyprávěli ti vaši nebo příbuzní pohádky, když jsi byla malá? Pokud ano, jaké?
Vyprávěli i četli. Mamka obvykle osvědčenou klasiku jako je Červená karkulka, Perníková chaloupka nebo Popelka. Taťka býval vynalézavější, rád si spoustu různých příběhů vymýšlel, přičemž používal jako hlavní hrdiny postavy, které jsme si já a ségra oblíbily. :)

5. Četli ti rodiče nebo příbuzní pohádky, když jsi neuměla číst? Pokud ano, jaké?
Četli a to dost často. Začínali klasikou jako Červena Karkulka nebo Perníková chaloupka a postupně se propracovali až k Boženě Němcové, Karlu Jaromíru Erbenovi, bratřím Grimmům nebo poněkud brutálnímu Charlesi Peraultovi. Modrovous mě pak strašil ve snech ještě dlouho :D.

6. Uměla jsi již před školní docházkou číst?
Vlastně ano. Vždycky mě totiž rozčilovalo, když nikdo neměl čas, aby mi četl. Tak jsem si řekla: "Dost! Naučíš se to sama, abys nebyla na nikom závislá." A taky že ano. Naši z toho tenkrát měli celkem šok.

7. Jaká byla tvá první (nebo alespoň patřila mezi ně) knížka, kterou jsi přečetla sama?
Byla to sbírka pohádek a byl v ní i příběh o měchuřině, co se nafoukla tolik, že praskla. Ale na název už si nevzpomenu.

8. Bála jsi se některé pohádky?
Docela mě děsil Peraultův Modrovous a taky Spravedlivý Bohumil od Němcové. Po nich jsem vždycky mívala dost děsivé sny.

9. Jaká byla tvá nejoblíbenější kniha, než jsi šla do školy?
Mám pocit, že to byla Odvážná školačka. Předčítala nám ji paní učitelka ve školce, vždycky když jsme měli po obědě spát, a já si ji zamilovala. Díky ní jsem se do školy těšila ještě dvakrát víc :) Než jsem nastoupila do první třídy, přečetla jsem si ji i sama.

10. Chtěla jsi být nějakou tvojí oblíbenou postavou?
Popelkou, překvapivě :D

11. Měla jsi ve škole problémy se čtením?
Vůbec ne. Četla jsem plynule hned od začátku. Spíš jsem měla problémy přežít hodiny čtení, když většina třídy kuňkala slabiky a měla problém spojit slovo dohromady. :D

12. A co tvoji spolužáci?
A jaké :D Už nevím, kolik nás bylo ve třídě, ale jestli nás na konci první třídy umělo číst pět, bylo to hodně. Spousta jich kuňkala ještě v pětce.

13. Jakou knihu jsi měla ráda na prvním stupni (do 5. třídy)?
To je trochu záludná otázka. V té době začínala mánie ohledně Harryho Pottera a odrazila se i na mně, takže nejspíš právě tuhle série. Tehdy vyšly tuším první tři díly.

14. V pubertě se jistě něco změnilo, tak co druhý stupeň (od 6. do 9. třídy, popřípadě prima - kvarta na gymnáziu)?
Nastoupila jsem na osmileté gymnázium a začala se rodit moje láska ke klasice. Někdy v téhle době jsem objevila Jane Austenovou a zamilovala se do jejích knih.

15. A na střední škole, popřípadě vysoké?
Moje preference se nijak výrazněji nezměnily. Klasická literatura mě bavit nepřestala, ale začala jsem objevovat YA literaturu a upířiny. Zrodila se moje láska s Vampýrské akademii a Ricku Riordanovi. A taky jsem se zamilovala do Shakespeara.

16. Jak se tvé oblíbené žánry měnily?
To je dost složitá otázka, v podstatě se jenom přidávaly další a další. Nejdřív jsem milovala pohádky a mám je vlastně ráda doteď. Potom to byly dívčí románky, i když těm už jsem přeci jen trochu odrostla, později upířiny, YA, klasika... Nabaluje se to na sebe a já se snažím vybírat si knihy spíš podle anotací a toho, jak mě zaujmou, než podle žánrů.

17. Četli jste si ve škole z čítanek? Do kolikáté třídy?
Vlastně celou mou dosavadní školní docházku. To znamená až do maturity :D

18. Museli jste ve škole mít čtenářské/kulturní deníky? Pokud ano, kdy to začalo a trvá to doteď?
Ano, už někdy od třetí třídy :) Ale to bylo jenom o kreslení obrázků. Na gymplu pak celých osm let, i když přístup naší češtinářky ke kontrole byl poněkud laxní.

19. Doporučovala vám učitelka nějaké knihy?
Občas ano a paradoxně často takové, které sama nečetla :D

20. Máš ráda povinnou četbu (musíš je prostě přečíst, ať chceš nebo ne)?
Přijde na to. Byly knihy z povinné četby, které jsem si přečetla s chutí, a pak takové, do kterých jsem se musela nutit. Ale většina klasiky se mi celkem líbila. Často jsem tyhle knihy četla i na vlastní pěst.

21. A co taková doporučená (jsou to knihy, ze kterých si můžeš vybrat)?
Ta mi nikdy nevadila. V tom seznamu vždycky narazíte na něco, co byste si přečíst chtěli. :)

22. A učebnice?
Zbožňovala jsem učebnice, které jsme měli na občanku. Ta byla vždycky zábavná. Jinak jsem je většinou jenom prolistovala a moc nevnímala. Snad jen dějepis jsem louskala dobrovolně.

23. Jak se k učebnicím chováš?
Jako k normálním knížkám. Většinu jsem si musela koupit, tak je přeci nebudu ničit.

A jak to bylo dál? O tom zase příště :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Simone Simone | Web | 25. srpna 2012 v 14:58 | Reagovat

To ste už všetci vedeli čítať pred školou? Asi sa začnem hanbiť. :-D

PS: Máš naozaj krásny layout.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama