Anne Golon - Angelika, markýza andělů

21. července 2012 v 19:15 | C.ind.ere.lla |  Romantika
Recenze na moji oblíbenou červenou knihovnu :) Kdo tvrdí, že to musí být pokleslý žánr?


Nakladatelství: FRAGMENT
Rok vydání: 2009
Počet stran: 296
Série: Angelika
Díl: první

Oficiální anotace: Historický dobrodružný román o bouřlivém životě mladé a nespoutané šlechtičny na pozadí dramatických událostí Francie 17. století. Po takřka idylicky prožitém dětství na zámku Monteloupu a dospívání v klášteře se Angelika vrací do rodného domu. Její otec jí oznamuje, že ho o její ruku požádal bohatý hrabě de Peyrac. Pro Angeliku se tak definitivně uzavírá jedna etapa jejího života...






Moje hodnocení: 86%
Poklidné dětství a dospívání na venkově, kde lišky málem dávají dobrou noc, život plyne poklidným tempem a šlechta je vzdálená intrikám velkého světa. Přesně v takovém prostředí začíná velké drama plné citů, zrad, zklamání i naděje - Angelika. Sága, která se stala fenoménem a vysloužila své autorce celosvětovou prestiž. Osudy zelenooké zlatovlásky začínají na panství Monteloup v kraji Poitou...

Děj
Život těsně před polovinou 17. století není ve Francii tak růžový, jak by se mohlo zdát. Zemí zmítají nepokoje, protože král je příliš mladý, aby se zhostil svého úřadu, a regentství jeho matky ve spolupráci s kardinálem Mazarinem nejde většině šlechty pod nos. Existují však místa, kam se intriky dostávají jen pomalu a dětské oči a uši, které k nim zůstávají slepé a hluché. Angelika vyrůstá ve světě bez pravidel a řádu. Přes veškerou snahu příbuzných má svou hlavu a nenechá si jen tak něco líbit. A právě její nezkrotná povaha ji často dostává do problémů.
Toulání se v lese s čaordějnicí, noční lov raků, cesta do Ameriky... V hlavičce malé šlechtičny se rodí prapodivné nápady a nikdy nemá problém s jejich realizací. K ruce jí jsou vždy ochotní venkovští kluci, kteří ji, ač příslušnici něžného pohlaví, rádi volí do čela jako svého vůdce a následují ji, kamkoliv si zamane. Existují však síly mocnější než dívčina přání, která otáčí koly osudy a posunují ji v životě dál.
Víceméně neúmyslně se dívka zaplétá do dvorských intrik a jen díky značné dávce štěstí se jí povede vyjít se zdravou kůží. Nevyhne se však nedobrovolnému "vyhnanství" v klášteře, které je jí pramálo po chuti. Příliš miluje volnost, aby se dokázala snadno přizpůsobit řeholnímu životu. Ač je jenom chovanka penzionátu při ženském klášteře uršulinek, jeptišky jsou z ní nešťastné. Ovšem její návrat domů je svým způsobem krokem z deště pod okap. Místo vězení kláštera ji čeká vězení snad ještě horší - instituce jménem manželství, do kterého je vmanipulovaná, aniž by měla právo volby. Odmítnutí by totiž mohlo docela dobře znamenat zkázu její rodiny...

Postavy
Angelika, dívenka s očima barvy andělikových květů a tmavě zlatými vlasy, která má svou hlavu a nic si nenechá jen tak líbit. Dychtí po životě a všech jeho krásách, ráda objevuje nepoznané, často jedná, aniž by pomýšlela na důsledky. Přesto se zdá, že jí svět leží u nohou. Bez ohledu na názor lidí okolo sebe si zachovává právo svobodné volby a občas se zdá, že ačkoliv někteří manipulují s ní, ona zároveň využívá je ve svůj prospěch. Z děvčete bezpryzorně pobíhajícího povenku se postupně mění v mladou ženu, jež vyniká krásou i inteligencí a na všechno má dostatečně kousavou odpověď. Minimum životních zkušeností nahrazuje svým břitkým jazykem a vždycky si poradí.
Pochopitelně, že příběh se točí i okolo dalších postav. Co by byla Angelika bez Nicolase, partnera svých dětských her; sourozenců přivádějících ji na zvláštní nápady, ale občas i přispívající k jejímu vnitřnímu vývoji; tet, které se jen marně snaží vychovat z ní dámu; otce, který své děti zbožňuje, ale poklidný venkovský život a podnikání miluje ještě víc. A pak jsou tu tucty dalších, prozatím nevýznamných, kteří v dívčině budoucnosti ještě sehrají svou roli, ale prozatím je není třeba jmenovat.

Jazyk
Kniha je napsána nesmírně čtivě, k celkovému výsledku přispívá i vynikající překlad. Pro laika je tu požná trochu moc francouzských jmen, přeci jen s výslovností má občas problém i rodilý Francouz :D, ale to zas tak moc neruší. Kdo říká, že musíme všechno přečíst správně? Styl vyprávění jako by se přizpůsoboval věku protagonistů. Nejde o dětskou knihu, ale přesto jsou některé pasáže jako vystřižené z knihy pro děti. Autorka se jednoduše drží toho, jak se její postavy vyvíjejí a mění spolu s nimi i styl svého vyprávění. Málokdo jí to však může vytýkat. Vždyť kniha plyne nesmírně příjemným tempem a člověk se při její četbě ani chvilku nenudí.

Znám Angeliku ještě v původním vydání, s chutí jsem se však pustila do nové rozšířené verze, která vychází vůbec poprvé. A to nejen u nás, ale i ve Francii. A rozhodně jsem nebyla zklamaná. Angelika je takovým malým hříškem mé romantické dušičky, a i když spousta lidí ji považuje za brak a v životě by ji neotevřela, já se jí jen tak lehce nevzdám. Občas trochu romantiky potřebujeme všichni. Aspoň v knížce... :)

A na závěr ještě písnička k akci Zpěvavé léto. A protože jsem velká milovnic muzikálů, tentokrát si vyberu něco z divadelní Angeliky :)

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Jane Jane | 13. května 2013 v 21:35 | Reagovat

Knihu jsem zatím ještě nečetla, ale zato jsem viděla film. Neuvěřitelně poutavý příběh, který byl ve své době trhákem a líbí se pořád :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama