Louisa May Alcottová - Malé ženy

23. června 2012 v 23:42 | C.ind.ere.lla |  Klasika
A zase klasika, tentokrát pro změnu z pera americké autorky.


Nakladatelství: Knižní klub
Rok vydání: 2009
Počet stran: 496

Oficiální anotace: Romantická Meg, nezkrotná Jo, nenápadná Beth a rozmazlená Amy. Čtyři sestry, které musejí čelit stesku po tatínkovi, chudobě či vážné nemoci, ale hlavně svým vlastním tužbám a malým nectnostem. Čtyři dívčí hrdinky, jež postupně dospívají, zakládají vlastní rodiny a poznávají velké lásky, velké smutky, všední strasti i nevšední krásy života. To jsou proslulé Malé ženy, které se již po generace zapisují do srdcí stále nových čtenářů nejen v Americe, kde si získaly status věčného bestselleru. Nový český překlad poprvé po více než sto letech představuje čtenářům Malé ženy v kompletní nezkrácené podobě včetně druhého dílu.





Moje hodnocení: 90%
Louisu Alcottovou bych s klidným srdcem nazvala americkou Jane Austen. Její knihy totiž mají onu poklidnou dobovou atmosféru okořeněnou teplem rodinného kruhu a vzájemnou soudržností. Na americkém knižním trhu dominují Malé ženy v žebříčku bestsellerů už skoro 150 let. Na tom českém si své čtenářky teprve hledají a to především kvůli minulému režimu, který jejich vydání, respektive plnohodnotný překlad, nepovolil. I přesto věřím, že poetika Malých žen si získá své čtenářky a zapíše se do nejednoho dívčího a ženského srdce.

Děj
Příběh je situován do malého amerického městečka na počátku americké občanské války Severu proti Jihu. Bojům se však děj zcela vyhýbá a cele se zaměřuje na životy, sny a touhy čtyř sester Marchových - romantické Meg s mateřskými sklony, poněkud nekonvenční a nezkrotné spisovatelce Jo, klidné hudbymilovné Beth a lehce rozmazlené umělkyni Amy. Každá ze ster má o životě jiné představy a čeká od něj něco jiného, ale spojuje je vzájemná láska a úcta. I přes občasné rozpory, které se nevyhnou žádné rodině, totiž dokáží pokaždé najít společnou řeč a veškeré hádky a rozepře urovnat.
Román je rozdělen do dvou dílů, první začíná o Vánocích 1861. Pan March, otec a živitel rodiny, splnil svou povinnost vůči zemi a odešel do války. Jeho žena a dcery se tak ocitají v nezáviděníhodné situaci nemajetných příbuzných. Úspory, které rodina měla, totiž vzaly za své vinou dobročinnosti pana Marche. Obě starší dívky si tak vydělávají na živobytí prací - Meg jako guvernantka, Jo coby společnice své postarší bohaté příbuzné. K tomu navíc plní i rozličné domácí povinnosti a za vydatného přispění matky a obou mladších sester tak udržují svůj domov jako přívětivé místo pro kohokoliv.
Od prvního dílu nečekejte žádné výrazné dějové zvraty. Důležitější než děj samotný je totiž vykreslení psychologie dívek, jejich dospívání a duševní proměny. Každá je jiná, ale všechny se mění a učí se být lepšími lidmi navzdory ranám, jimiž je osud stíhá. Příběh je tak spíše sérií na sobě příliš nezávislých akcí a dívčích příhod, které samy o sobě nemají přílišnou výpovědní hodnotu, ale jako celek působí nesmírně komplexně.
Díl druhý začíná pravděpodobně na konci občanské války, nebo spíše přímo po jejím skončení a líčí další osudy čtyř sester, které pomalu dospívají v mladé ženy a měly by si zařídit svůj vlastní domov. Tento díl je možná o něco sentimentálnější, než první a rozhodně je romantičtější. Navíc dojde k několika dějovým zvratům, které čtenář buď vůbec neočekává, nebo jenom někde hodně hluboko v podvědomí. Postavy se vyvíjejí způsobem někdy trochu překvapivým, ale vždy k lepšímu. Postupně objevují svoje dětské chyby a mylné ambice a nahrazují je trvalejšími hodnotami, z nichž láska a rodina jsou ty nejdůležitější.

Postavy
Hlavními postavami jsou již zmíněné čtyři sestry Marchovy, jejich přítel Laurie a později také ženiši jednotlivých sester. Jejich osudy se vzájemně proplétají a ovlivňují. City mezi nimi se mění a vyvíjejí různými směry, ne vždy se však povede skloubit vzájemnou náklonnost k obapolné spokojenosti. Není se pak co divit, že vzniknou i spory dlouhodobějšího charakteru, které dokáže vyřešit až čas.
Každá ze sester je úplně jiná, přesto si jsou překvapivě podobné. Všechny dokáží být nesmírně tvrdohlavé a sobecké, jít si za svým a prosazovat své zájmy. Zdánlivě těžce se smiřují se svatbami těch ostatních, protože nechtějí ztratit vzájemné sesterské pouto, přesto si přejí štěstí a budoucí spokojenost. Rodinné vztahy všeobecně jsou nesmírně příkladné, málokterá rodina by se mohla pochlubit takovou dávkou vzájemného respektu a důvěry.
Rozhodně nejhodnotnější je však na postavách jejich pschologie a promyšlený vývoj, který nestagnuje ani nepřehání. Dalo by se řící, že většina hrdinů je inspirována skutečností, protože próza má autobiografický charakter. Alcottová se nechala inspirovat prostředím, v němž vyrostla. Její postavy tak mají rysy živých, existujících bytostí a my jim s chutí věříme.

Jazyk
Díky novému překladu vyniknou rozdílné vyjadřovací prostředky, jimiž se autorka snaží dokreslit prostředí, v němž se příběh odehrává. Celkové vyprávění se nese v duchu starých dob a nijak zvlášť nevybočuje z šablony děl 19. století. Současně je však jazyk nesmírně moderní a kniha tím pádem čtivá. Do tohoto jednotného schématu jsou poté vsazovány dialogy simulující běžný jazyk své doby (tj. druhé poloviny 19. století) i delší mravokárné části, které kladou důraz na vytříbenost vyjadřování. Sem tam se dílkem mihne i nějaká ta francouzská či německá větička, narazíme i na pár italských výrazů.

Malé ženy jsou rozhodně počinem nesmírně orginiálním, půvabně naivním a roztomile dívčím. Zaujmou především mladší generaci čtenářek, ale i ty, které už dětským střevíčkům odrostly, si v knize najdou své. Proč se tedy nenechat vtáhnout do doby, kdy rodina byla zásadní mravní hodnotou a lidé nezapomínali, že se mají mít rádi. Malé ženy nás přenesou do světa lehce fantaskního a pohádkového, ale přitom tak reálného, že mu nemůžeme nevěřit.

A v rámci akce zpěvavé léto ještě písnička, která mi vyskočila v hlavě při čtení scény v dešti s Jo v hlavní roli :)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Simone Simone | Web | 28. června 2012 v 18:15 | Reagovat

Zbožňujem takéto príbehy. Už po prečítaní začiatku recenzie mi bolo jasné, že toto si prečítam. Čím skôr, tým lepšie.

2 Majkelina Majkelina | Web | 28. června 2012 v 19:41 | Reagovat

Ahojky :)
Já viděla filmové zpracování a to je celkem vydařené. Knížku si asi taky časem seženu.
Majkelina :)

3 Selenne L. Athi Selenne L. Athi | Web | 28. června 2012 v 19:42 | Reagovat

jo, ty klasiky ti závidím. já si pořád říkám, že si taky konečně doplním všechny Brönteovky a Austenovky a ještě třebas Tolstoje(když už se mi tam tyčí dvojsvazek Vojny a míru :D).. ale ty prostředky (tedy peníze) pořád nějak nejsou a nejsou :(

4 Sinead Sinead | E-mail | Web | 9. srpna 2012 v 13:53 | Reagovat

toto je jedna s mojich najobľúbenejších kníh, krásna recenzia. Súhlasím s tým prirovnaním k Jane. :-)

5 E-Milka E-Milka | 10. května 2013 v 21:20 | Reagovat

Moc pěkná recenze, myslím si že jsem našla další knihu do své sbírky, kterou si musím určitě pořídit =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama