Knihovna versus knihkupectví

7. května 2012 v 20:25 | C.ind.ere.lla |  Dumání
...aneb šetřeme, kde jen to jde.



DPH stoupá, všechno se zdražuje a lidé hledají nové a efektivní způsoby, jak uspořit pracně vydělané korunky. Tou nejsnazší cestou je něco si odepřít. V některých případech to není až takový problém - skutečně nemusíte kupovat novou štětku na záchod každý měsíc, jindy je to ale skutečný problém. Zvlášť ve chvíli, kdy byste měli začít šetřit na svých koníčcích. Protože, ruku na srdce, kdo by měl tolik nervů, aby prošel kolem výlohy svého oblíbeného obchodu a nic si nekoupil? (Ovšem nesmíte to přehánět, jinak dopadnete jako chudák Becky z Báječného světa shopaholiků, jejíž kreditky ukazovaly jen nuly a mínusy.)
Jedním z nejdražších koníčků vůbec může být čtení. Ono se to na první pohled nezdá, ale zkuste zajít do knihkupectví, koupit si tak dvě tři knihy a uvidíte, že s pětistovkou nevystačíte. Je to šílené, ale průměrná cena dnešních knih začíná na 200 Kč a strmě stoupá v závislosti na počtu stran, kvalitě zpracování, profláknutosti autora... těch faktorů by se nepochybně našlo dost a dost. Nijak to však nevypovídá o skutečné hodnotě díla. Někdy si s příjemným pocitem přinesete domů zbrusu novou, nádherně vonící knihu, otevřete ji, přečtete první stranu... a ouha - nic horšího vám snad ještě pod ruku nepřišlo! Jenže co dělat, knihkupec vám totiž peníze rozhodně nevrátí. Reklamovat knihu, protože se mi nelíbí? Moje smůla, měla jsem vybírat pečlivěji.
Knižní trh je doslova zavalen, ročně vychází k dvaceti tisícům nových knih. Když si to číslo představíte jsou miliony popsaných stran a desítky, možná spíš stovky hodin četby. Nikdo vám však nezaručí, že kniha je kvalitní nebo aspoň čtivá. Ze všech vydaných titulů jen 5 - 10 dosáhne na stupínek bestelleru. Drsné co? A teď si vezměte, že byste všechny ty úžasné novinky měli doma. Ta představa je, upřímně, dost děsivá. Jednak na ně nemáte prostor a jednak ani nemáte šanci je všechny přečíst.
Je úžasné vejít do knihkupectví, rozhlížet se po obložených policích a osahávat hřbety stovek neznámých titulů. Za každým z těch úžasných přebalů se může skrývat kniha, která vám změní život. Jenže... která z nich to je? Ta knížka totiž sama od sebe nevyskočí z police, neotevře se před vámi a nezařve: "Já jsem kniha tvého života, mě si kup." Musíte vybírat sami. Risknout to a s tím i možnost, že vás vybraný titul ničím neosloví, nebo si ho sehnat jinak a přečíst si ho nejdřív na zkoušku. Ano, přesně k tomuto účelu nám slouží knihovny.
Veřejná knihovna je svým způsobem velmi přelomový vynález 18. století. Lidé se mohli ponořit do řádek módních románů, aniž by je nutně museli
vlastnit. Dostat se ke čtení tak měla šanci i nemajetná skupina obyvatelstva a to přispělo k celkovému rozšíření vzdělanosti. Kultivovanost národa se totiž zvyšuje především čtením. O tom, jak přelomovým a hlavně dobrým nápadem zřízení knihoven bylo, svědčí i fakt, že přetrvali dodneška. A jsou stále populární. Řada lidí dává veřejným knihovnám přednost před vlastním nakupováním knih. Není to špatně, ale není to ani úplně dobře. V čem tkví hlavní problém?
Pokud by se najednou všichni rozhodli, že dají přednost knihovně, knihy by nešly na odbyt. Prostě by najednou nebyl nikdo, kdo by je kupoval, knihkupectví by neměla co prodávat a ani knihovny by nemohly nakupovat nové knihy, protože ty by prostě nevycházely. Už chápete to úskalí? Není špatné něco si v knihovně půjčit, ale pokud to tak budou dělat všichni, nebude co číst. Mírný paradox, bohužel. Přesto... knihovny určitě nezkrachují. Roční předplatné se pohybuje okolo svou set korun, za cenu jedné knihy si tak můžete půjčovat čtiva neomezené množství.
Nemám nic proti nakupování kni ani proti knihovnám. Jsem vášnivým čtenářem, ale kdybych si měla všechny knihy kupovat, nejspíš přijdu na mizinu. Moje kapesné je sice víc než dostatečné, aby pokrylo většinu mých měsíčních výdajů, ale přesto mi nestačí na víc než jednu knihu měsíčně. Právě proto mám knihovnu ráda. Můžu si v ní půjčit cokoliv a kdykoliv a hlavně... můžu si půjčit knihy, které kupovat nechci. Protože existují díla, která si přečtete jednou a stačí vám to na zbytek života. Doma je prostě mít nepotřebujete.
Mám bohaté zkušenosti s knihami, které moje knihovnička nepotřebuje, aby byla spokojená. Řadí se sem především "klasika" různých velikánů pera. Ve skutečnosti jsem obrovským milovníkem povinné četby a starších knih. Většina knih v mé soukromé sbírce byla sepsána v průběhu 19. století, některé dokonce ještě dřív. Klasika má pro mě svým způsobem velmi silné kouzlo hlavně ve své atmosféře. Většinu z nich jsem však, ještě než jsem je koupila, četla díky výpujčce z knihovny. Ve skutečnosti to dělám často - nejprve si knihu půjčím z knihovny, přečtu si ji, a někdy usoudím, že mi stojí zato mít ji doma.
Stejný problém nastává i v případě odborných knih. Internet dneska sice ví skoro všechno, ale většina profesorů internetové zdroje vidí jen nerada. Na veškeré seminární práce tak je lepší použít odpornou literaturu v její knižní verzi. A to se může pěkně prodražit. Odborné knihy jsou většinou hodn drahé, jen málokdy se jejích cena vejde pod 300 či spíše 400 Kč. A proč si kvůli jednomu referátu kupovat něco, co už nikdy víc nepoužijete a jenom na to bude sedat prach? V takovém případě se knihovna rozhodně vyplatí.
Můj závěr je tedy jednoznačný. Pokud si jste jisti, že danou knihu musíte mít, protože je prostě skvělá, neváhejte a běžte si ji koupit. Pokud pochybujete, zkuste to nejdřív v knihovně. Doporučuju především u děl, která už mají nějaký ten pátek za sebou a jsou čtenářsky ověřenou klasikou. Ne všichni totiž máme stejný vkus a ani sebelepší doporučení ještě nemusí nutně znamenat, že se vám dílko zalíbí. Proto za knihy utrácejme, ale v rozumné míře.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 JK JK | Web | 7. května 2012 v 23:52 | Reagovat

Myslím, že průměrná cena dnešních knih začíná min. na 249kč - nikoliv na 200kč... Pokud mluvíme o běžných cenách v knihkupectvích (nikoliv např. v obchodech typu: Levné knihy). Poslední knížku kterou jsem si koupila za 199kč byl Darren Shan od albatrosu, a to už je nějaký ten pátek.
Jinak je to moc pěkný článek...

2 Majkelina Majkelina | Web | 8. května 2012 v 9:15 | Reagovat

Ahojky :)
Souhlasím s tebou. Sama si kupuji jen ty knížky, které už jsem přečetla a myslím si, že má cenu se k nim vrátit. Ostatní mám půjčené od kamarádů, nebo z knihovny. V dnešní elektronické době také existuje mnohem jednodušší způsob a to knihu si stáhnout. Ovšem mám dojem, že pak ztrácejí své kouzlo.
Skvělí článek ;-)

3 Ohana Ohana | E-mail | Web | 8. května 2012 v 11:51 | Reagovat

Páni, ze všech příspěvků do téhle části dumání se mi tvůj líbí nejvíc (a to jsem jeden taky sepsala) :)
Jenom jedna chybička - první veřejné knihovny vznikaly už ve starém Římě (Caesar dokonce nařídil tu úplně první). V 18. století pak byla postupně uskutečňována myšlenka sítě veřejných knihoven po celé zemi (začalo to ve Francii), kdy by byly cíleně umístěné, aby každý občan měl přístup ke knihovně a nemusel za ní dojíždět bůh ví kam. :)

4 Lucy Lucy | Web | 16. srpna 2013 v 18:55 | Reagovat

taky souhlasím:-)některý knížky si pujčím v knihovně, ale pak si je chci přečíst znovu a nechci si půjčovat každý měsíc jednu stejnou knížku:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama