Michaela Burdová - Křišťály moci: Hněv Pána ohně

13. dubna 2011 v 23:39 | C.ind.ere.lla |  Fantasy & Sci-fi
Recenze na knižní novinku.

Nakladatelství: FRAGMENT
Rok vydání: 2011
Počet stran: 280
Série: Křišťály moci
Díl: druhý
Oficiální anotace: Neilin odhalila Arwinovo tajemství. Už mu nedokáže důvěřovat ani odpustit… nebo snad ano? V utajovaném městě Bílých elfů Än-Ielwil, o kterém se vyprávějí pouze legendy, Neilin konečně nachází klid. Noví přátelé ji doprovázejí za prvním Křišťálem moci, ale nic není tak snadné, jak se na první pohled zdá. Neilin čeká setkání se Smrtí.
Na Smaragdittu teče krev. Král Edrian se rozhodl získat své město zpět, ale Isgraëlova armáda nestvůr je strašlivá. Pomohou elfové svým dávným lidským přátelům? Poslední naděje leží v rukou Terien a bájných gryfů.
Isgraël zatím odhaluje svou nejničivější zbraň. Neilin se musí postavit hrozbě, která dávno neměla existovat. Odhalení, které ji ale nakonec čeká, bude šokující.


Moje hodnocení: 80%
Poté, co se naši dva hrdinové vrhli do ledové řeky, se s nimi setkáváme, světě div se živými, zdravými a nezraněnými, znovu a můžeme sledovat pokračování jejich příběhu. Než se však můžeme ubezpečit, že skok z vodopádu je vlastně naprosto bezpečný adrenalinový sport, předchází prolog, v němž se lidský král pokouší získat nazpět své město. Bitva, která se odehrává, je místy trochu nelogická a těžko realizovatelná, ale dejme tomu. Bojová technika je každému, kdo někdy nestál s mečem v ruce, víceméně cizí a ani já si tu nehodlám hrát na znalce. Bitva o hlavní město, ke které se děj v průběhu knihy ještě několikrát vrátí je pouze vedlejší linkou, která nás až tak moc nezajímá. Raději se vraťme k hlavním hrdinům.
Zatímco v prvním díle se celkem pravidelně střídaly pohledy jednotlivých hrdinek, druhá kniha se zaměřuje téměř výhradně na Neilin. Její sestra, v prvním díle působící jako poměrně rozumná osoba, se nejspíš díky nějakému tajnému sesterskému spojení začíná chovat stejně hloupě jako sama Neilin, což ji vynese až vysoko do koruny stromu. A to doslova. O elfské princezně, dceři temného elfa, se toho nedozvíme o nic víc.
Zatímco v prvním díle se nám křišťaly vydaly na dlouhý výlet a raději se vůbec neobjevily, ve druhém jde všechno až moc dobře. Ne že by snad Neilin objevila všechny magické talismany, cesta, která ji k nim má nasměrovat, je však až podezřele snadná. A svým způsobem je to cesta ke změně charakteru hlavní hrdinky. Ovšem bez předchozího vývoje. Neilin se začíná chovat jako normální člověk, ale tak trochu to vypadá, že převlékla kabát z ustrašené naivky v odvážnou bojovnici prakticky přes noc. Na někoho, kdo v sebe absolutně nevěřil, získá potřebné sebevědomí až příliš rychle, psychologický vývoj je poněkud zbrklý.
Zatímco Neilin úspěšně zdolává nástrahy, které jí temný vládce klade do cesty, v lidském království zuří válka. Její průběh je místy trochu absurdní, zvláště pak postava samotného krále. O bojové technice se vyjadřovat nechci, přestože mnohdy mi připadá přinejmenším zvláštní, musím však zmínit boj samotný. Náš milovaný král se do bitvy vrhá s neuvěřitelným zápalem, díky čemuž je, jak bývá ve valkách běžné, raněn a člověk má místy pocit, že s řeznými ranami, které bez obtíží ustojí, by nedokázal bojovat ani Superman. Pokusme se to připsat nadměrné dávce adrenalinu v krvi.
V určitých pasážích jsem měla pocit, že scény tak trochu vykrádají Pána prstenů a odehrávají se podle naprosto stejného scénáře. Vzhledem k délce knihy se také objevuje trochu moc legend a příběhů, které nemají s dějem žádnou přímou souvislost, a nadměrné množství kouzelných bytostí. Skoro to vypadá, že jakýkoliv tvor, který se kdy mihl v mytologii, v kouzelné Mianthilii žije. Funkce některých je rozhodně zajímavá, zmiňme zvláště scénu se Smrtí, někteří tvorové jsou však naprosto zbyteční a příběh by přežil i bez nich, dejme tomu obr.
Celkově si ode mě druhý díl Křišťálů vysloužil vyšší hodnocení a to hlavně díky druhé polovině knihy. Děj se začíná odvíjet způsobem, kdy se konečně něco děje a má to svoji logiku, postavy začínají být zajímavější a barvitější, ty nové pak jsou v podstatě přínosem. Nezbývá než doufat, že třetí díl nezklame a dobře nasazené tempo druhého si udrží.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Nelien Nelien | Web | 14. dubna 2011 v 19:32 | Reagovat

Recenze se ti určitě povedla a já ti děkuju za tvůj názor :) Je vidět, že tě recenze opravdu baví a jde ti to. U tebe se mi líbí, že si z toho i něco odnesu, čemu se příště vyvarovat a tak podobně. Takže děkuju, jsem ráda, že v knížce byly i pasáže nebo postavy, které se ti líbily.

2 Tomisus Aisling Saoirse Tomisus Aisling Saoirse | Web | 23. dubna 2011 v 21:13 | Reagovat

Uvidíme, uvidíme. Doma již druhý díl mám, ale mamka mi ho zabavila. Budu ho muset nějak ukradnout. :-D
Uvidíme (proč já tohle slovo poslední dobou tak často používám, hm?), zda na to budu mít podobný názor.
Samozřejmě chválím recenzi. Jako vždy je úžasná. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama