3. kapitola

22. září 2007 v 15:35 | C.ind.ere.lla |  Na ostří nože
Tak přicházím se třetí kapitolou. Jsem v časovém presu, takže další patrně přibude až příští nebo přespříští víkend. Tak čtěte a pište komentáře.

Se zívnutím se posadím na posteli. Při pohledu na budík zjistím, jak brzká hodiny je. Po včerejší hostině se musím sama divit, že už jsem vzhůru.
Potichu vylezu z postele a obléknu se. Vyučování začíná až za necelé tři hodiny a jelikož je první školní den, nemáme ani žádné úkoly.
"Už vstáváš?" zívne Narcissa na vedlejší posteli, "vždyť je teprve čtvrt na sedm."
"Stejně už bych neusnula. Vzbudila jsem tě?"
Ciss zavrtí hlavou a padne zpět na polštář: "Tohle je vražda! Co budeš dělat?"
Pokrčím rameny: "Nevím, asi se půjdu projít, nebo si půjčím nějakou knihu. To máš fuk."
Cissa jenom přikývne. Vyjdu tedy z ložnice. Je pravda, že vůbec netuším, co budu dělat. Do knihovny se mi nijak zvlášť nechce, jenže ven také ne. Přesto usoudím, že se někam vydat musím, takže projdu prázdnou společenskou místností a potemnělými chodbymi zamířím k bráně. Ve sklepení je poměrně chladno a navíc je zde většina světla jen díky pochodním. Teprve když vyjdu do přízemí, začne do hradu vnikat denní světlo okny. Slunce ještě nevyšlo.
Vyjdu branou a pokračuji kolem jezera až k velkému dubu. Je to mé oblíbené místo, ale miluje ho spousta jiných studentů. Být tu sám je skoro zázrak.
Pohodlně se uvelebím mezi kořeny, opřu se o kmen a zahledím se k jezeru. První sluneční paprsky už vykukují zpoza obzoru. Po hladině se rozlévá rudá záře. Světla přibývá, avšak slunce jako by se nemohlo rozhodnout, zda vylézt z postele. Konečně se rudý kotouč vykutálí a ozáří vše kolem. Leskne se hladina jezera, střecha hradu i špičky stromů v Zapovězeném lese. Taková podívaná mě uchvacuje už od malička. Jsem duší romantik, i když před svými přáteli bych to nikdy nepřiznala.
"Je tu krásně, co?" ozve se mi nad hlavou.
"BYLO to krásně," odpovím a začnu se zvedat. Jestli jsem si přála trávit tuhle chvíli v něčí společnosti, rozhodně to nebyla právě Blackova. Jsem na odchodu, ale Black mě chytí za loket: "Sam,..."
"Takhle mi neříkej," zasyčím.
"Copak to není tvoje jméno?" zvedne nechápavě obočí.
"Právě PROTO mi tak neříkej," vytrhnu se mu.
Pokrčí rameny: "Allisnová, proboha co ti přelítlo přes nos?"
"Nevím, jestli sis toho všiml, ne vlastně sis toho určitě nemohl všimnout, protože si všímáš jen sebe, ale já jsem tu byla sama. A to z dobrého důvodu. Protože jsem prostě horzně ráda sama. Jak se pak mám asi tvářit, když mě někdo vyruší a navíc jsi ten někdo TY!"
"Tss, sama. A co prosím tě děláš sama?"
"Přemýšlím."
"A o čem?"
Nebezpečně zúžím oči: " Mám pocit, že do toho ti noc není."
"Nechtěj, abych to zjistil násilím."
"Chceš mi číst myšlenky? Vážně? To si skutečně myslíš, že se neumím bránit?" ušklíbnu se.
"No jistě, já zapomněl. Allisnová přeci umí vždycky všechno."
"Nerozčiluj mě. Je první den školy. Nerada bych hned na začátku schytala školní trest."
"Hezky popros Allisnová a dám ti pokoj."
Vzdychnu. Rozhodně nemám náladu na rozhovor s tímhle idiotem, ale prosit ho je pod mou úroveň.
"Fajn, Blacku, provokuj dál. Ale nejspíš tě uslyší jen tenhle dub, protože já odcházím." Své slovo dodržím a zamířím zpět k hradu.
Ve Vstupní síni už se houfují studenti. Podle toho usoudím, že je čas na snídani a zamířím tedy přímo do Velké síně. Zatím je tu poloprázdno. Tak 50 studentů dohromady.
Zamávám Alex, která už snídá a posadím se k našemu stolu. Sotva se stačím zakousnout do topinky, když se objeví celá parta v čele s Luciusem.
A je po klidné snídani, pomyslím si. Můj odhad je naprosto přesný. Stačí, aby si mě Lucius všiml a okamžitě zamíří k té části stolu, u které právě jím.
"Jak ses vyspala, princezničko?"
"Dobře, a ty?"
"Přímo fantasticky. Zdálo se mi, jak nakopu zadek Blackovi a těm jeho kamarádům."
Rozesměju se při té představě. Taky bych si to s nimi ráda vyřídila, ale ne dneska. Řekněme za pár dní. Natolik se zaberu do svých myšlenek, že zapomínám jíst. Lucius si toho samozřejmě všimne: "Ty nejíš, pricezno. Snad nedržíš dietu?"
Ušklíbnu se: "Vypadám, že to potřebuju? Spíš bys měl začít krotit ty dvě gorily, nebo nezůstane vůbec nic k jídlu ostatním," kývnu na Crabea a Goylea. Ti dva mají talíře plné po okraj a vyprazdňují je stejně hbitě, jako mísy na stole. Jídlo je také to jedinné, v čem vynikají. Jinak jsou to tupí neohrabanci. Jako bodyguardi se však skvěle osvědčují.
Poměrně hlučně rozebíráme začátek školního roku. Ale zbytek Velké síně se zabavuje stejně, takže tu vládne obvyklý šum. Kolem kolejních stolů se právě prochází profesoři a rozdávají nové rozvrhy. Křiklan se zrovna objevil za námi.
"Sedmý ročník, to jsem rád, že vás vidím pohromadě. Už se těším na naši dnešní hodinu." Podá nám rozvrhy a zmizí.
"Co? My máme lektvary zase v pondělí?" protáhne obličej Severus.
"Jo, a taky bylinkářství," doplním ho.
"A runy," dodá Cissa.
"Řekněme to tak, že mám dneska jen jednu hodinu," zazubí se Lucius.
"No jo, vážně," nakouknu do jeho rozvrhu.
"A my máme každý alespoň dvě," zamračí se Bella.
" Jenže Lucius má 4 předměty ve středu, to já mám zrovna dva," usměju se vítězoslavně.
Rozvrhy se však dlouho neřeší. Za chvíli jsme po jídle a míříme do společenské místnosti.
Zamířím k dívčím ložnicím, abych vybalila z kufru učebnice, úkoly, brky, inkoust i pergamen. Všechno naházím do brašny, vytáhnu úkol na bylinkářství a vracím se do společenky. Jsem do něj natolik zabrána, že přehlédnu schod a vzápětí letím vzduchem. Cestou stačím smést nějaké druháky, kteří právě míří opačným směrem. V momentě se ocitnu na zemi. Celá společenská místnost vybuchne smíchy.
No jasně, moc vtipný, pomyslím si a začnu se sbírat ze země. Severus stojící nejblíž mi okamžitě podá ruku, aby mi pomohl na nohy. Že se přemáhá, aby nevyprskl smíchy, si všimnu, ruku však příjmu. Když konečně stojím a ujistím se, že mi nic není, otočím se k druhákům, kteří dosud leží na zemi.
"Jste v pořádku, vy dva?"
Přikývnou a konečně se začnou zvedat. Jednomu z nich pomůžu, druhý se postaví za přispění kamaráda.
"Co jsi probůh dělala?" ozve se Severus přemáhající smích.
"Kontrolovala úkol," usměju se.
"Spíš vynalézala nový způsob, jak se zabít první školní den," směje se Cissa.
Rádoby zamyšleně odpovím: "To by se mi nemohlo povézt. Dejme tomu, že je to taková malá průprava pro famfrpál."
°°°
"Ahoj Sam, tak jaké byly prázdniny?"
"Už jsem zažila horší. A co ty?"
Před začátkem hodiny se bavím s Vinonou Saberbovou. Je z mého ročníku, ale z Havraspáru. Celá naše parta se rozpadla na skupinky po dvou nebo třech. Po NKÚ jsme se každý rozhodl pro jiné předměty, takže se všichni scházíme jen ve společence a Velké síni. Na bylinkářství chodím se Severusem. Kromě nás tu jsou 3 studenti z Mrzimoru, jeden z Havraspáru a 3 z Nebelvíru. Na ostatních hodinách to není lepší.
Jsem šťastná, jakmile se znovu ocitnu ve společence a svalím se do křesla. Po pěti minutách se objeví Ciss se Sevem a přidají se ke mně.
"Taky máte tolik úkolů?" zívne Cissa. Severus jen něco zamručí a zaboří nos do knihy.
"Ten má teda náladu," zašeptám kamarádce do ucha.
"Nediv se, právě jsem ho vysvobodila ze spárů Pottera a Blacka."
"Aha."
Alex už by konečně mohla pochopit, že pár já a Black je nemožný. Třeba z tohohle důvodu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Adrianne Adrianne | Web | 22. září 2007 v 20:41 | Reagovat

Ahoj, jako obvykle moc pěkná kapitolka. Ale chtělo by to, aby byla delší. Ale i tak je délka dobrá :) Zdálo se mi to, nebo začal Siri nabalovat Sam? Už se moc těším na další kapitolky. Doufám, že další bude brzo. Jinak, je to naprosto nádherná povídka :)

2 Jane.s. Jane.s. | Web | 23. září 2007 v 9:43 | Reagovat

Ahojky, tahle povídka je super, už se nemůžu dočkat pokráčka :-) jinak jestli chceě tak klidně spřátelím. Dám si tě do oblíbených stránek, ju? :-)

3 Enervate Enervate | E-mail | Web | 7. října 2007 v 19:23 | Reagovat

ahojda, dneska jsem narazila na tvuj blocek :))) tahle povídka je moc hezká. :) tesim se na dalsi kapitolku.

Nechtela by jsi se spratelit? Taky jsem začala s psaním:) kdyztak se mrkni.

4 Silmarilien-Palantírilien Silmarilien-Palantírilien | E-mail | Web | 20. října 2007 v 14:17 | Reagovat

jee, tahle povidka je skvela. :o) první školní den je vděčné téma. :o) navíc je skvělé, že to není zaměřené na nebelvír, jako to obyčejně bývá, ale na zmijozel. :-)

5 Peggy Peggy | Web | 22. října 2007 v 17:54 | Reagovat

tahle kapitola byla fakt suprová=) hned si jdu pčečíst pokráčko=)

6 Miky Miky | 28. října 2007 v 19:28 | Reagovat

Fajne!!!!!!!

7 Estel Erunámë Estel Erunámë | Web | 12. prosince 2007 v 21:21 | Reagovat

Jedno slovo: Super... :)

8 Merisa Merisa | Web | 27. prosince 2007 v 22:47 | Reagovat

Tahle holčina je mi sympatická :-)

9 passia passia | E-mail | Web | 4. dubna 2008 v 18:05 | Reagovat

sa cudujem, ze ostatnym nevadilo, ze pomahala tym druhakom v slizoline je to cudne

10 MarryT MarryT | Web | 1. června 2008 v 21:09 | Reagovat

Hmm, to jejich vzájemné šikanování mě taky vždycky štvalo ;-) Super kapitolka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama